Nový rok nemusí začínat zákazy ani velkými sliby. Někdy stačí drobnosti, které se vejdou do dne a přinesou víc klidu než další předsevzetí.
S novým rokem se v mnohých z nás probouzí pocit, že bychom se měli stát lepší verzí sebe sama. Chceme začít víc cvičit, jíst zdravěji, méně koukat do telefonu, být klidnější, milejší, výkonnější, nekřičet na děti, a hlavně se nehádat s matkou. A ideálně všechno hned od 1. ledna.
Jenže většina novoročních předsevzetí se během prvních týdnů potichu vytratí a začátkem února jsme zpátky ve svém „starém já“. A většinou to není proto, že bychom byli líní, neorganizovaní nebo málo disciplinovaní. Spíš si na sebe klademe příliš velké nároky. A zapomínáme na odpočinek a duševní pohodu.
Co je vlastně špatného na našem „starém já“? Proč ho máme takovou potřebu měnit? Co kdybychom si místo ambiciózních superplánů dovolili dělat jen tolik nových věcí, aby se nám žilo dobře? V souladu se sebou samými a vlastním tempem.
Nejde jen o posilovnu, běhání, abstinenci nebo další pokus přestat kouřit. Nové můžou být i úplně obyčejné chvilky, kdy si denně vyhradíme pár minut jen sami pro sebe. Třeba když jednou za čas odejdeme o pár minut dřív z práce a před vyzvedáváním dětí si v klidu dáme espresso v oblíbené kavárně. Nic zásadního, jen malá pauza pro duševní rovnováhu, která je jenom naše.
A pokud by se vám hodilo něco, co vás vyloženě pomůže na chvíli zastavit, zkuste Karetní výzvy Antistres. Jednoduchý balíček karet s drobnými podněty – některé vás jen na okamžik vytrhnou z tempa, jiné nabídnou krátké zamyšlení nad tím, jak se právě cítíte a co právě potřebujete.
Psaní deníku je další taková činnost, kdy jsme jen sami se sebou a svými myšlenkami. Může to být jednoduchý záznam průběhu předsevzetí, pokud jste si nějaké dali, deník vděčnosti, deník zdravého životního stylu nebo obyčejný blok a do něj pár vět o tom, co se během dne událo. A jak si to zpříjemnit? Hrnek horké kávy nebo čaje a jemná vůně z difuzéru dělají zázraky. Tyhle drobné každodenní rituály fungují i dlouhodobě, protože nevyžadují žádné velké přemlouvání ani disciplínu. Přirozeně přinášejí pocit klidu a psychické pohody.
Když se takové malé zpomalení stane součástí dne, možná ho budete chtít přenést i do společného času. Třeba v podobě jednoho jednoduchého „offline“ rituálu týdně. Obyčejný rodinný večer s hrou, bez sociálních sítí, dokáže překvapivě rychle uvolnit atmosféru a rozesmát. Klidně začněte bláznivou postřehovkou Taco, kočka, koza, sýr, pizza. A pak už je to na vás. Jestli rozbalíte další deskovou hru, nebo si prostě budete jen tak povídat.
To „jen tak“ totiž z našich životů pomalu mizí. Chvíle prázdna vyplňujeme koukáním do telefonu a často nám pak unikají ty úplně obyčejné momenty. Schválně – kdy jste naposledy jeli tramvají, aniž byste koukali do displeje? Kdy jste čekali na autobus bez telefonu v ruce? A kdy jste si naposledy jen tak povídali s někým cizím?
Mozek i tělo fungují v cyklech – období aktivity musí přirozeně střídat období klidu. Možná to znáte: když tenhle rytmus dlouhodobě ignorujete, neprojeví se to jen únavou, ale i horší koncentrací, podrážděností, oslabenou imunitou a vyšší náchylností ke stresu.
A v lednu si to často ještě ztížíme tím, že se snažíme stát „novou verzí sebe sama“. Jenže odpočinek není slabost ani luxus, který si dopřáváme až tehdy, když všechno stihneme. Je to základní biologická potřeba, bez které se lidský organismus nedokáže dlouhodobě udržet v rovnováze.
Zkuste tedy leden nezačít větou „odteď už nikdy“, ale spíš otázkou, co by vašemu tělu dnes udělalo dobře. Jeden den to může být dlouhá procházka, další klid doma a jindy zase něco úplně jiného. Není potřeba držet se pevného plánu ani mít pocit selhání, když se věci mění. I drobné úpravy, které se přirozeně vejdou do běžného dne, mají smysl. Pokud ale přece jen chcete něco plánovat, mrkněte na stírací plakát se 100 zábavnými, dobrodružnými aktivitami.
Novoroční předsevzetí vlastně nejsou nutná. Když se místo zákazů a kontroly zaměříte na to, co chcete v životě víc prožívat, spousta věcí si sedne sama. Místo tlaku a neustálého hodnocení začnou vznikat hezké chvíle. A právě ty mají mnohem větší šanci vydržet než jakýkoliv seznam slibů.
Ta, která nejsou o zákazu a tlaku. Většinou fungují spíš malé změny a drobné rituály, které se přirozeně vejdou do dne a dělají dobře.
Zkuste ho neplánovat celý najednou. Místo dlouhého seznamu cílů si všímejte toho, co vám během dne pomáhá zpomalit a cítit se lépe. I malé kroky mají dlouhodobý efekt.
To je v pořádku. Ne každému vyhovují pevná pravidla a velké sliby. Místo předsevzetí si zkuste říct, čeho chcete mít v životě víc – třeba klidu, času pro sebe nebo společných večerů. A pak už jen pomalu hledat způsoby, jak to dostat do běžného dne.
Zdravý životní styl nemusí znamenat extrémy. Může to být pohyb, který vás baví, čas pro sebe, kvalitní odpočinek i obyčejné chvíle klidu. Pohoda není cíl, ale součást cesty.
Třeba tím, že se nebudete snažit stát „novým já“. Stačí naslouchat tomu, co vám dělá dobře dnes – a dovolit si, aby se to zítra klidně změnilo.
Pomoci můžou drobnosti, které podporují klid a společný čas. Pro chvíle zpomalení se hodí Karetní výzvy Antistres, pro reflexi a zdravější rytmus dne Můj deník pro zdravý životní styl. Společné večery podpoří deskové a karetní hry Albi a pro každodenní uvolnění se nabízí i wellness produkty jako difuzéry nebo masážní pomůcky. Inspirací může být také stírací plakát 100 aktivit, které v životě stihnout.
Text: Viola Černodrinská Foto: Archiv Albi
