Květinou, vzkazem v kapse, společným časem ve dvou nebo hrou. Od nenápadných drobností po velká gesta – načerpejte inspiraci, jak vyznat lásku i mimo sváteční dny.
„Miluju tě“ se dá říct všemi sedmi tisíci světovými jazyky. A dá se i různě vyjádřit. Vyznání lásky nemá jeden správný návod.
Velkým gestem, dárkem, nebo úplně obyčejně. Třeba jen tím, že na někoho myslíte. Nebo že svému protějšku připravíte ráno kávu přesně tak, jak to má rád. Ideálně samozřejmě nejen na Valentýna. Ten může být inspirací, ale vyznání lásky tím rozhodně nekončí.
Někteří lidé vyjadřují lásku potichu. V drobnostech. Třeba když ten, koho máte rádi, odjíždí pryč, schováte mu do tašky pár lístečků. Jeden do bot, jeden do kapsy saka, jeden ke kosmetice. Některé najde hned, jiné až večer při vybalování. Právě takové malé projevy lásky často vydrží v paměti nejdéle.
Pak jsou lidé, kteří mají rádi velká gesta z lásky. Taková, která jsou vidět.
Třeba David Beckham, který si nechal vytetovat jméno své ženy Victorie hned několikrát – v různých jazycích a na různých místech těla.
A někdy ta velká gesta vypadají skoro jako z filmu. Běh přes letiště, vyznání lásky před plnou restaurací, kartony s nápisy na ulici. Třeba jako v Lásce nebeské, kde se kvůli lásce běhá přes celé letiště, porušují se pravidla a všichni doufáme, že to dopadne dřív, než se definitivně zavřou dveře letadla.
Naštěstí ale ne každé velké gesto musí znamenat hysterický sprint po letišti. Někdy úplně stačí šperk, promyšlený dárek z lásky nebo jiná drobnost, která má význam.
Velká gesta navíc často přicházejí ve chvílích, kdy se to tak nějak čeká – na začátku vztahu, při důležitých milnících, narození dítěte nebo kulatém výročí.
Neméně důležité je ale umět ocenit a potěšit druhého i ve chvíli, kdy je prostě obyčejný den v týdnu. V takových dnech hraje hlavní roli společný čas ve vztahu – protože dáváte druhému to nejcennější, pozornost a přítomnost. A tehdy často mívají smysl i dárky pro zamilované nebo zážitkové dárky pro páry, na které se nezapomíná nejen proto, že byly drahé.
Johnny Cash například napsal své ženě June Carter dopis k jejím 65. narozeninám. Nebyl určený veřejnosti, přesto se později dostal ven – a dodnes se o něm mluví jako o jednom z nejkrásnějších vyznání lásky vůbec. Nepíše v něm o velkých gestech, ale o obyčejném životě, který spolu žijí.
(…) Stárneme spolu a zvykli jsme si jeden na druhého. Myslíme podobně, často ani nemusíme nic říkat. Víme, co ten druhý chce, aniž bychom se ptali. Pořád mě fascinuješ a inspiruješ. Díky tobě jsem lepší člověk. Moc tě miluju.
Herec Patton Oswalt zvolil pro žádost o ruku neobvyklou cestu – využil deskovou hru. S partnerkou Meredith Salenger mají hraní rádi, a tak padla volba na Qwirkle, hru, která trochu připomíná Scrabble. Jen místo písmen se v ní skládají barevné kostičky.
Patton si nechal vyrobit speciální kostičky, které do hry nenápadně přidal. Při společném hraní z nich postupně vznikla jediná věta: „Vezmeš si mě, Meredith Salenger?“
Vyznání lásky nemá jeden správný způsob. Důležité je, že se děje – i v obyčejných dnech, nejen na Valentýna.
Třeba vzkazem v tašce, dopisem, společným časem ve dvou nebo hrou, kterou máte rádi oba.
Nemusí. Velká gesta fungují, ale stejně silné jsou i malé projevy lásky a opakované drobnosti.
Protože dáváte druhému to nejcennější – pozornost a přítomnost.
Udržují blízkost i v obyčejných dnech. Třeba společná hra pro páry, večer u stolu nebo malé zvyky, které máte jen vy dva.
Často ano. Společné zážitky zůstávají v paměti déle než samotné věci.
Text: Viola Černodrinská Foto: Shutterstock
