Nahlédněte pod pokličku tvorby očekávané závodně-strategické deskovky Dirt & Dust skrze vývojářské deníčky, které jsme pro vás připravili. V tom druhém se podíváme na to, jakými mechanismy se Petr a vývojový tým pokusili přenést zážitek z rallye do deskové hry.
Základními kameny, tvořícími zážitek z Dirt & Dust, jsou mechanismy „deck-building“ (tvorba balíčku, pozn. aut.) a „dice placement“ (umisťování kostek, pozn. aut.), doplněné o celou řadu dalších podpůrných prvků. „Systém deck-buildingu skvěle simuluje strategická rozhodnutí,“ říká k tomu autor hry, Petr Čáslava. „Oproti tomu dice placement je spíše o momentálních rozhodnutích a přináší do hry napětí, tlak a uspokojivý pocit, když všechno vyjde, jak má.“
Kvůli kostkám je samozřejmě ve hře přítomná i náhoda, ačkoli spíše v podobě řízení rizika – i v situacích, kdy hráčům štěstěna nepřeje, mají řadu možností, jak se ze špatné situace dostat. To oceňuje i autor úspěšných deskovek Tomáš Holek (Čajová zahrada, SETI, Galileo Galilei), když říká: „Aspekt řízení rizik je poutavý a skvěle se hodí k tématu. Abyste vyhráli, musíte riskovat, ale zároveň nechcete poškodit své auto.“
Dirt & Dust se řadí do rodiny her označovaných jako „multiplayer-solitaire“, tedy takových, kde sice hraje více hráčů u jednoho stolu, příliš spolu ale neinteragují. „Chtěli jsme do hry přinést více interakce,“ uvádí k tomu šéf vývoje, Michal Šmíd, „ale žádný z prvků, které to měly zajistit, hru významně nevylepšoval, často spíš naopak.“ Nakonec je tak interakce ve hře minimum. „Ale ani ve skutečné rallye se na trati auta nepotkávají, takže tematicky do dává smysl,“ uzavírá Šmíd.
Autor: David Rozsíval