Situace s kroužky je často složitá a ne na každý se dítě dostane. Pokud ale chodí na plavání, máte vyhráno. Voda je totiž všude kolem nás a umět v ní obstát je k nezaplacení.
Kroužky pro děti začaly a možná stejně jako mnoho dalších rodičů řešíte, že se vaše dítě na pár z nich nedostalo. Nebylo místo. Pokud se vám ale podařilo dítě dostat třeba „jen“ na dětské plavání, máte docela vyhráno. Ne proto, že by fotbal, tanec nebo karate byly k ničemu, ale protože voda je prostě všude kolem nás (Země je z více než 70 % pokryta vodou) a docela se hodí v ní umět plavat.
Studie ukazují, že pravidelné plavání pro děti snižuje stres a podporuje lepší spánek. A kdo má doma dítě, které večer nechce usnout, ví, jakou cenu může mít hodina plavání v bazénu. Navíc se ukazuje, že plavání v chladnější vodě zlepšuje imunitu – tělo se učí reagovat na změny prostředí. Takže ano, dětský plavecký kroužek může být prevencí proti podzimním rýmičkám.
Ve vodě pracuje celé tělo – ruce, nohy, záda, břicho, srdce i plíce. A to všechno bez nárazů a otřesů. Díky odporu vody je plavání vlastně takové jemné posilování a rehabilitace v jednom. Navíc zlepšuje dýchání a posiluje srdce. Přidejte k tomu fakt, že ve vodě se trénuje i psychická odolnost – naučit se vydržet s obličejem pod hladinou, dýchat v rytmu a koordinovat pohyb – to je hodně práce.
Chcete dětem ukázat, jak jejich tělo funguje i mimo bazén? Zkuste knihu Lidské tělo z edice Kouzelné čtení – interaktivně vysvětluje, co se děje při dýchání a pohybu.
Lidské tělo dokáže ve vodě neuvěřitelné věci. Slovinec Martin Strel posunul jako plavec hranice lidské výdrže, když v roce 2001 uplaval 504 kilometrů po Dunaji během 84 hodin. A o pár let později zvládl ještě větší kousek: přeplaval celou Amazonku – z Peru až k místu, kde v Brazílii ústí do Atlantského oceánu. Trasa měřila přes 5 200 kilometrů. To znamenalo až 80 kilometrů denně po dobu 66 dní a k tomu boj s tropickým sluncem, únavou a sem tam přítomnými piraněmi.
Podobně neuvěřitelné výkony má na kontě i Španěl Pablo Fernández Álvarez, který patří k nejvytrvalejším plavcům světa. V roce 2021 si připsal zápis do Guinnessovy knihy rekordů, když v oceánu u pobřeží Floridy uplaval 250 kilometrů nonstop. Kromě toho drží i rekord za největší vzdálenost uplavanou za 24 hodin v otevřené vodě – tehdy zvládl 238 kilometrů. To všechno bez ploutví, jen s vlastní silou a odhodláním.
No a nelze nezmínit ani Chorvata Vitomira Maričiće, který vytvořil světový rekord v zadržení dechu pod vodou – 29 minut a 3 sekundy bez nadechnutí (s kyslíkovou přípravou).
Chcete vědět víc o tom, co všechno lidské tělo dokáže? Sáhněte po knize 500 fantastických faktů – Člověk – najdete v ní desítky překvapivých informací o síle i schopnostech lidského organismu, které ohromí děti i dospělé.
Ani v živočišné říši není voda žádná okrajová disciplína. Třeba marlín černý, dravá ryba z čeledi plachetníkovitých, patří k absolutním rekordmanům. Nachází se v tropických a subtropických oblastech Indického a Tichého oceánu a jeho elegantní tělo s dlouhými tenkými ploutvemi je jako stvořené pro rychlost. Typickým znakem je špičatý „zobák“, tedy horní část čelisti, která vyčnívá a pomáhá snižovat odpor vody. Některé exempláře dorůstají přes tři metry a dokážou plavat rychlostí až 128 km/h.
Protože učí děti nejen hýbat se a posilovat, ale i zvládat prostředí, které není jejich přirozené. Dává jim jistotu, zdraví, vytrvalost a sebevědomí. A když se to vezme kolem a kolem – je to taky zábava. Někdy jde o závody, jindy o cákání ve vodě, ale vždycky je to životní dovednost, která zůstane napořád.
Text: Viola Černodrinská Foto: Shutterstock
