Ještě než přijdou na svět, vnímají toho děti mnohem víc, než by se mohlo zdát. Co všechno dokážou zachytit? A jak je možné, že už rozeznají lidský obličej nebo vůni skořice?
Pamatujete si ty chvíle, kdy jste těhotné seděly na gauči, vychutnávaly si čokoládu a najednou se ten malý člověk uvnitř začal energicky hýbat? Já ano. A upřímně – dlouho jsem si myslela, že to byla jen reakce miminka na to, co jím. Jenže ono se v tom bříšku odehrává mnohem víc, než si na první pohled myslíme.
Zatímco my sháníme kalhoty, které nás neškrtí, a snažíme se rozlišit, jestli má miminko škytavku, nebo kope, uvnitř se nenápadně rozbíhá fascinující vývoj. Malé tělíčko roste a postupně si osvojuje všechny základní smysly.
Pojďme se podívat na čtyři z nich, které miminka používají už před narozením – a přidáme jeden, který vás možná překvapí.
Hmat je vůbec první smysl, který se u miminka nejen zakládá, ale i funguje – první dotykové receptory se objevují kolem 7.–8. týdne těhotenství. Nejprve vnímá doteky samo na sobě, třeba když se náhodou šťouchne do nosu nebo sevře ručičku. S tím, jak roste, se citlivost zvyšuje a kolem 32. týdne už dokáže cítit i jemné pohlazení přes bříško.
Výzkum zveřejněný na PubMed Central ukázal, že plod reaguje na doteky matky zvýšenou aktivitou. Jinými slovy – když si hladíte břicho, miminko dotek vnímá a jeho mozek se při tom učí zpracovávat nové podněty. I obyčejné pohlazení tak pomáhá rozvíjet smyslové vnímání.
Čichové receptory se u miminka začínají vyvíjet vlastně úplně nejdřív – už kolem 8. týdne těhotenství. A i když je čich běžně spojen s dýcháním, miminko v děloze vnímá vůně skrze plodovou vodu, kterou začíná polykat asi od 12. týdne. Ta do sebe vstřebává molekuly z jídla, které sní maminka – a miminko tak nenápadně trénuje nosánek. Epiteliální zátka, která nosní průduchy dočasně uzavírá v prvním trimestru, se rozpouští už mezi 13. a 17. týdnem, takže novorozenec přichází na svět s volným nosem a plně funkčním čichovým smyslem. K opravdovému „čichání“ – kdy se do hry zapojí dechové pohyby a otevřené nosní dutiny – dochází zhruba kolem 28. týdne.
Výzkumy ukazují, že už v děloze si děti vytvářejí první „voňavé vzpomínky“. A po narození poznají vůni maminky i jejího mléka – právě díky tomu, co cítily už předtím. Studie zveřejněná ve Frontiers in Psychology naznačuje, že právě tyhle první vjemy hrají roli v navazování vazby mezi matkou a dítětem.
Takže jestli jste v těhotenství často vařily třeba krupicovou kaši se skořicí nebo si ujížděly na vanilkových rohlíčcích, možná právě tahle vůně bude pro vaše dítě jednou ta nejpříjemnější.
Už kolem 13. týdne těhotenství se u miminka začínají vyvíjet chuťové pohárky. A zhruba od 20. týdne si poprvé „pochutnává“ na plodové vodě – ta absorbuje molekuly z jídla, které si dá maminka. Mrkev, česnek, kari? Miminko v bříšku tyhle chutě opravdu pozná.
Hlavní výživu ale dál dostává pupeční šňůrou – plodovou vodu spíš jen polyká a vnímá její chuť. Výzkum z Durhamské univerzity ukázal, že plody reagují na chutě různě – když maminky jedly něco sladkého, miminka se častěji „usmívala“, zatímco na hořké chutě se spíš zamračila. Vědci to sledovali přímo na ultrazvuku.
Takže jestli vám někdy během těhotenství připadalo, že vás miminko po česnečce koplo víc než obvykle, možná k tomu mělo dobrý důvod.
Zhruba v 19. týdnu těhotenství začne miminko reagovat na zvuky. Nejprve slyší tlukot vašeho srdce, bublání střev a další „vnitřní ruch“. Postupně k tomu přibývají i tlumené zvuky zvenčí – váš hlas, hudba nebo třeba štěkající pes za oknem.
Vědci zjistili, že už někdy v polovině těhotenství miminko rozeznává různé tóny – nejprve hluboké, později i ty vyšší. S tím, jak se jeho sluch vyvíjí, dokáže rozpoznat čím dál více zvuků – a reaguje na ně jemným pohybem nebo změnou srdečního rytmu.
Přestože je v děloze spíš šero než světlo, kolem 27. týdne těhotenství začíná miminko na světelné podněty reagovat. Otevírá oči a pomalu si zvyká na změny mezi světlem a tmou. Zajímavá studie publikovaná v časopise Current Biology ukázala, že plody v děloze reagují na tvary připomínající lidský obličej. Vědci promítali na břicho těhotných žen světelné obrazce a pomocí 4D ultrazvuku sledovali, jak se miminka pohybují. Výsledky? Když světlo připomínalo obličej, miminka častěji otáčela hlavičku tím směrem. To naznačuje, že zájem o lidské tváře se začíná vyvíjet ještě předtím, než dítě vůbec spatří první úsměv.
Miminka v bříšku tedy rozhodně nejsou pasivní. Ještě před narozením si pilně trénují sluch, hmat, čich, chuť – a dokonce i vnímání tváří.
A maminky? Ty jsou mnohdy rády, když si ve třetím trimestru zvládnou bez zadýchání obout boty. Ale za ten zázrak to stojí.
P.S. Všechny významné vzpomínky si můžete zapsat do deníku Mé první roky.
Text: Viola Černodrinská Foto: Getty Images
