„Mami, koupíš mi jednorožce?“ Jednorožec na tričku, gumičce, na polštáři, plyšový, gumový, a dokonce i z marcipánu. Jednorožci jsou jednoduše v kurzu. A to už od starověku.
Podle všeho jednorožec nikdy neexistoval, přesto je to jeden z nejoblíbenějších a možná i nejvznesenějších mytických tvorů. Hojně se objevuje v literatuře – pokud jste fanoušky fantasy, možná znáte klasiku Poslední jednorožec od Petera S. Beagla. Tahle kniha, která vyšla už v roce 1968, totiž úplně změnila pohled na jednorožce. Hlavní hrdinka příběhu, poslední jednorožka, není jenom mytickým stvořením, ale postavou nesoucí lidské vlastnosti – tíhu vyhynulého rodu, touhu po lásce i osamělost. Na základě knihy vznikl v roce 1982 ještě stejnojmenný animovaný fantasy film.
V kouzelném světě Harryho Pottera se jednorožci vyskytují také, ovšem v Zakázaném lese. A jsou velmi žádaní – jejich stříbrná krev má mocné vlastnosti. Dokáže zachránit život, ale za cenu velkého utrpení. V příběhu je proto zabití tak čistého a nevinného tvora považováno za ohavný čin, což užívání jeho krve spojuje s temnou magií a silným morálním odsouzením – poněkud temnější stránka, že? Jednorožci se objevují také v dalších dílech Letopisů Narnie od C. S. Lewise. Zájem o ně však má mnohem delší historii.
Jednorožce obdivovali už ve středověké Evropě. Jeho vyobrazení zdobila erbovní znaky i kostelní malby a ve Skotsku se stal dokonce národním symbolem čistoty, nevinnosti a duchovní síly. Jenže jeho popularita sahá ještě dál do minulosti – starověké čínské a indické texty také opěvovaly tvory s jedním rohem coby symbol čistoty a síly. A tak vyvstává otázka: pokud jednorožec neexistoval, jak k němu v dávných dobách lidé přišli?
Podle historiků sehrálo významnou roli objevení přírodní kuriozity – spirálovitého zubu narvala jednorohého, který se dříve prodával jako pravý „jednorožčí roh“. Tento druh kytovce, žijící převážně v arktických vodách, se lidově nazývá „mořský jednorožec“, což zní poeticky, ale je to poněkud zavádějící. Jeho slavný „roh“ je totiž extrémně protažený levý špičák horní čelisti, který u samců může dosáhnout úctyhodné délky 2 až 3 metrů.
Pokud máte doma jednoho nebo více milovníků či milovnic jednorožců, pojďte rovnou uspořádat párty v jejich stylu. Prostory můžete ozdobit balónky, na gauč ležérně položit měkoučký polštář s jeho motivem a do lahve s jednorožčím potiskem (jak jinak) připravit nějaký dobrý nápoj. Pokud pořádáte rovnou třeba narozeninovou oslavu, máme pro vás všechno hezky pohromadě – od kelímků a talířků po pozvánky nebo speciální jednorožčí lampiony. Nebojte se ani svítící čelenky či čelenky se stříbrným rohem a růžovýma ouškama, uvidíte, že když je budete mít všichni, královsky se pobavíte. A před spaním si pak můžete ještě prohlédnout krásně ilustrovanou knihu Koně a jednorožci z edice Kouzelného čtení, kde se vydáte na cestu do bájné Hipolónie.
Jak vidíte, jednorožci provázejí lidskou fantazii už celá staletí. Okouzlují svou čistotou, elegancí a tajemnou aurou, kterou jim lidé vdechli ve všech možných příbězích. Možná také představují to, co nám v běžném světě občas trochu schází: čisté kouzlo a špetku zázraku.
Text: Viola Černodrinská Foto: Getty Images, Archiv Albi
