ALBI Blog
všechny příspěvkyVzteklé dítě? Možná mu jen schází pozornost
12.07.2018 Hry a zábava
Patrně jste už něco podobného viděli na vlastní oči. Pokojně nakupujete v samoobsluze, když se z uličky se sladkostmi ozve řev, pláč a bušení pěstiček o zem.
Mládež z toho má velkou legraci, důchodci si mezi sebou špitají něco o rozmazleném frackovi a starých časech, za kterých by se něco podobného stát nemohlo. A rodiče malého vzteklouna? Jedni situaci řeší křikem, druzí se dítě snaží uklidnit a třetí se k němu raději vůbec nehlásí. Která z variant je nejlepší?
Proč vlastně dítě křičí? Chtělo snad čokoládu, kterou nedostalo? Nebo rodič hodil do košíku sušenky neznámé značky? Možná ani jedno. Malé děti se často vztekají hlavně proto, aby si ověřily reakci rodičů. Potřebují důkaz, že si jich rodič všímá a dává na ně pozor. Zvlášť v batolecím věku proto podobné záchvaty nejsou známkou ničeho špatného. Právě naopak, je to přirozené a zdravé.
Trestat vztekání, nebo ne?
Když se dítě zlobí, dává najevo, že je něco špatně. Je proto spíš na místě mu pomoci a toho trestem dosáhneme jen těžko. Nemá smysl se na dítě začít zlobit a propadnout vzteku taky. Dobrým řešením ale nejsou ani ústupky, aby byl klid. Úlohou rodiče je dítě uklidnit a odvést jeho pozornost. Způsob, jakým rodiče na dítě reagují je pro něj ukazatelem, do jakého světa se narodilo. Empatický rodič je pak pro dítě dobrou zprávou o tom, že se narodilo do bezpečného prostředí. Takové dítě se pak spíš bude soustředit na rozvoj intelektuálních dovedností, kreativity a ovládání emocí. Pokud ale rodič projevy dítěte ignoruje nebo na ně reaguje vztekem, mozek malého člověka se bude vyvíjet tak, aby přežil v nebezpečném prostředí. Takové dítě bude pravděpodobněji úzkostné, depresivní nebo ho bude sužovat stres.
Stará dobrá zlatá střední cesta
Výsledkem jednání s dítětem by měl být kompromis mezi pevnými pravidly a laskavostí. Oboje váš potomek rozhodně potřebuje. Univerzální řešení pro každou situaci, kdy se dítě začne vztekat, pochopitelně neexistuje. Na pár následujících pouček se ale můžete spolehnout vždycky:
- Je hloupé dát dítěti na výběr a pak jeho volbu nerespektovat. Pokud se dítěte zeptáte, jestli chce Fidorku, nebo Tatranku a pak koupíte laskominu, kterou si nevybralo, dáváte mu skvělou záminku k záchvatu vzteku.
- Je dobré dítěti dát najevo zájem o to, co mu vadí a pokusit se to vyřešit. Neznamená to ustupovat. Dítě potřebuje vědět, že se na vaše slovo může spolehnout i tehdy, když mu není zrovna po chuti. V takovém případě je na místě projevit lítost. Potomek uvidí, že o něj máte zájem a to je moc důležité.
- Když už se dítě vzteká, pokuste se odvést jeho pozornost. Usmyslelo si, že chce předražené hodinky s vodotryskem? Zkuste ho přesvědčit o tom, že papírový drak je mnohem lepší.
- Plané sliby jsou zlo. Snažte se proto držet slovo, které dítěti dáte. Kdysi jsem byl svědkem výbuchu asi šestileté holčičky, kterou rodiče v průběhu jednoho dne vzali na tři prohlídky hradů a zámků. Na ten poslední se jí už pochopitelně moc nechtělo. Rodiče jí proto slíbili, že na hradě spatří Bílou paní. To se samozřejmě nestalo a dívenka po skončení prohlídky odmítla opustit sklepení a hystericky tloukla pěstmi do mříží hladomorny. Kdo by se divil, že se zlobila?
Empatie funguje!
Člověk zachvácený vztekem ztrácí celou řadu svých rozumových schopností. Dítě v záchvatu proto možná vůbec nebude reagovat na vaši řeč. V takovém případě může být mnohem účinnější dotek. Tím samozřejmě nemáme na mysli vaši ruku na holém zadku vzteklé ratolesti. Postačí, když ho třeba vezmete za ruku. Pomůže také popis a vysvětlení situace s nabídkou možného řešení. Zásadní je v každém případě zůstat v klidu a pamatovat na to, že náš vztah s dítětem je důležitější než názor dožrané paní, která kolem vás tlačí vozík ke zlevněným jogurtům. Je přirozené, že to unavený rodič občas nezvládne a k dítěti se nezachová přesně podle učebnice. To je ale naprosto normální. Nejlepší výchovnou radu tak nabízí francouzská pediatrička Catherine Guéguenová: buďte empatičtí, věřte své intuici, a pokud máte chuť dítě seřezat, nechte ho na chvíli u sousedů nebo babičky a udělejte si volno.
Text: Vojtěch Pišl, foto: Profimedia
 |
Tip pro dětiNebo sáhněte po interaktivním mluvícím pexese Veselá zvířátka z edice Kouzelné čtení, které cvičí sluchovou i vizuální paměť dětí. |
