Odpověď je jednoduchá: Ne. Realita je ale samozřejmě složitější, a pokud se děti přirozeně zajímají o písmena, zkoušejí si je psát a chtějí číst první slova, mají jim rodiče a okolí pomáhat. Nejdůležitější v předškolním věku je totiž nebrzdit zvědavost a zvídavost dětí. Pokud jeví o něco zájem, mělo by je okolí podporovat. Psychologové a pedagogové ale upozorňují, že by rodiče neměli na děti tlačit a snažit se je učit tyto dovednosti tak, aby byly „lépe připravené“ do první třídy.
Z favorita outsiderem
Takový náskok se totiž může hrubě nevyplatit. Pokud je některý žák výrazně napřed před ostatními dětmi, nezačne se hned v prvních měsících a případně letech školní docházky učit, že se má učit. Nepotřebuje to a jednoduše školou proplouvá bez většího úsilí. Jakmile ho ostatní jednou doženou, ocitne se v nové situaci, kdy se bude muset najednou začít soustředit a učit. To pro něj může být těžší než hned na začátku školy. Na druhé straně ostatní děti se musí snažit od prvního dne ve škole. Učí se a tím si zažívají návyky, které budou potřebovat po celou svou školní a posléze případně i studijní docházku. „Děti, které umí číst a psát, se v první třídě často hodně nudí, protože musí čekat na ostatní. Kvůli nudě jsou nepozorné, víc zlobí, a nakonec se proto můžou zhoršovat jejich školní výsledky,“ upozorňuje Milada Nová, učitelka z prvního stupně základní školy na Rakovnicku. Učitelé si také někdy takové děti zaškatulkují mezi zlobivce a místo toho, aby jim věnovali speciální péči a měli pro ně například náročnější cvičení, jim dávají poznámky. Dobrý začátek hned v první třídě je navíc klíčový pro to, jak bude dítě pokračovat v další školní docházce.
Namísto písmenek tkaničky a fantazie
Proti cílené výuce čtení a psaní před začátkem školní docházky se vyslovují i zástupci české Mensy. „V tomto věku je mnohem důležitější snažit se podněcovat dětskou fantazii například pravidelným čtením knížek, chozením na výstavy a dětská představení, budit v nich zájem o sport a rozšiřovat jejich obzory,“ uvádí na stránkách Mensy Andrea Vřešťálová, která je zároveň majitelkou anglické školky FlowerGarten.
Místo trénování obloučků písmen nebo drkotání slov z knížek by rodiče měli děti v předškolním věku spíš učit samostatnosti (aby se uměly samy obléci, zavázat tkaničky), děti by také měly znát celé jméno (i rodičů a sourozenců) a svou adresu. Mezi běžné dovednosti má patřit poznávání barev, zvířat, tvarů a podobně. Zásadní je pak schopnost výborně mluvit a hlavně dokázat se vyjádřit, dítě by mělo například samostatně zvládnout odvyprávět, co třeba dělalo o víkendu. Rodiče navíc často podceňují jemné dovednosti, jako je schopnost dětí vycházet s ostatními, respektovat autoritu učitele nebo třeba dokončovat úkoly a soustředit se.
Na učení je toho před dnem D, kdy ratolest zahájí svou školní docházku, hodně. Psaní a čtení klidně nechte až na učitele.