ALBI Blog
všechny příspěvkySyndrom prostředního dítěte: pomozte mu najít svoje místo
17.07.2018 Dárky a přání
Věděli jste, že druhorození z početnějších rodin můžou trpět i tzv. syndromem prostředního dítěte?
Kolik sourozenců máš, tolikrát jsi člověkem – tedy aspoň podle vývojové psychologie. Ta se celá desetiletí věnuje (mimo jiné) sourozeneckým konstelacím. O jedináčcích, prvorozených i druhorozených jste určitě slyšeli spoustu stereotypních tvrzení. Věděli jste, že druhorození z početnějších rodin můžou trpět i tzv. syndromem prostředního dítěte?
Jedináčci a prvorození to mají jasné – rodiče s nimi zažili „velké poprvé“, a ze všeho byli tudíž tak trochu hin – na první dítě se soustředili, věnovali mu spoustu pozornosti, porovnávali ho s vrstevníky už na pískovišti a možná na něj kladli někdy i trochu přehnané nároky. Podle psychologů se z prvorozených dětí díky specifickému přístupu rodičů často stávají lídři, jsou zodpovědní perfekcionisté a rádi mají pocit, že ovlivňují lidi i události kolem sebe.
Ber si příklad ze sestry!
Druhorození mají díky svým starším sourozencům často ušlapanou cestičku a prý bývají kreativnější než prvorození. Důvodem může být větší míra svobody, které se jim dostává. Máma s tátou na ně prostě už nemají tolik času, dělí ho mezi děti dvě. Jenže už tady číhá první nástraha – rodiče, kteří si zvykli na výkony prvorozeného, by se měli mít na pozoru, aby mladšímu dítěti nepředhazovali staršího sourozence a jeho skvělé stránky – v lepším případě v dětech probudí (někdy až nesmyslnou) soutěživost, v horším případě mladší vezme zpátečku v domnění, že nikdy nemůže být taková jednička jako brácha nebo ségra, a bude na všechno programově kašlat od školy přes kroužky až po společný čas s rodinou. Jako vždycky platí – všeho s mírou.
Ani ryba, ani rak
Podle vývojových psychologů ale pro druhorozené přijde opravdová zkouška v momentě, kdy do rodiny přibude „benjamínek“. Prostřední děti si zkrátka nikdy nezažily výlučné postavení provorozeného a s příchodem mladšího sourozence končí i jejich pozice nejmenšího mazlíčka, kolem kterého se skáče a kterému se ledasco odpustí. Prostřední dítě je zkrátka vždycky tak trochu šedý průměr. Tahle „krize identity“ pak může mít za následek, že prostřední dítě nemá s rodiči tak blízký vztah nebo že začne zlobit, aby na sebe strhlo jejich pozornost. Odborná literatura tuhle situaci pojmenovává jako syndrom prostředního dítěte.
Pomozte mu najít jeho místo!
Existuje pár věcí, které pro svého prostředního můžete udělat a nebude vás to stát žádné zvláštní úsilí, a když je budete praktikovat, zvýšíte pravděpodobnost, že váš prostřední potomek v dospělosti neskončí v péči terapeuta (nebo aspoň ne vaší vinou).
1. Vymyslete druhorozenému pár drobných povinností, které bude zastávat jen on. Nebo nějaké privilegium, dodá mu to pocit nepostradatelnosti, který tolik postrádá. Mít v rodině důležitou roli je základní potřeba společná všem dětem. U těch prostředních se na ni ale nejčastěji zapomíná.
2. Naučte prostřední dítě poznat jeho vlastní cenu – prostřední děti bývají skvělí diplomaté, kteří umějí najít řešení ke spokojenosti všech stran, pokud se ovšem nenechají od staršího sourozence donekonečna sekýrovat a pokud mladšího mazánka včas odkážou do patřičných mezí.
3. Pošlete občas staršího sourozence na víkend k babičce – prostřední se dočasně zbaví postavení podřízeného a vy si trochu odpočinete, protože každé dítě, které chvíli není doma, se počítá!
4. Až se dítě naučí svoje trable s pořadím, v jakém přišlo na svět, pojmenovat, naslouchejte mu. Potřebuje vám říct, že oproti tomu staršímu ještě nemůže skoro nic a nejmladší zase skoro nic nemusí. Vyslechněte ho a vysvětlete mu výhody jeho postavení. Povězte mu, že pravidla, která musel dodržovat jeho nejstarší sourozenec, budou v jeho případě už nejspíš rozvolněná, jako prostřední ale pořád platí za vzor pro nejmladšího a je pro něj tím velkým bráchou nebo ségrou.
5. Zároveň pořadí, ve kterém se vaše děti narodily, nepřikládejte přehnaný význam. Lidské povahy a charaktery se nedají třídit podle toho, kdo byl jedináček a kdo šesté z osmi dětí. Na to, jací jsme, mají větší vliv vrozené povahové rysy a prostředí, do kterého přicházíme. Děti budou nejspokojenější, když jim rodiče budou dávat najevo svou lásku, vnímat je, povídat si s nimi, když se občas vykašlou na všechny rady z nejchytřejších knížek o výchově a jednoduše dají na svoji intuici.
Text: Jitka Esserová, foto: Profimedia
 |
Tip pro dětiInteraktivní deskovka iKnow Junior je hrou, při které se každé dítě učí svým vlastním způsobem a tempem. |
Najdete nás na Facebooku
CO SE DĚJE V ALBI
- 06.09.2019Bloky od Krasopisky na sny a přání
- 05.09.2019Huňatí kamarádi Warmies zahřejí a pohladí
- 11.07.2018Jak naučit dítě jezdit na kole
