ALBI Blog
všechny příspěvkyZtrácíme díky moderním technologiím vlastní rozum?
29.04.2020 Čtení pro radost
Zvykli jsme si důvěřovat moderním technologiím. Umí nás zavést tam, kam potřebujeme, poradit, když nás něco bolí, vybrat ten nejlepší dárek našemu milému a třeba i spočítat spropitné číšníkovi. No jo, ale jakou za to platíme cenu?
Kolikrát jste už slyšeli, že nějaký řidič věřil navigaci a skončil zaklíněný mezi domy v úzké uličce, zaseklý v příliš ostré zatáčce nebo na polní cestě kdesi daleko od místa cíle? Určitě se u takových zpráv podivujete, jak je možné, že tak slepě poslechne plastovou krabičku pod předním sklem.
Vzhůru na chlebíčky!
Možná nejkřiklavější případ bezmezné důvěry v moderní technologie se stal v roce 2009. Tehdy navigace označila ještě neotevřenou část dálnice D1 jako dokončenou, a přestože na reálný stav výrazně upozorňovaly výstražné cedule, řidič je zjevně považoval za výsledek zapomnětlivosti silničních stavitelů. Mýlil se a jeho auto skončilo ve stanu, kde se po slavnostním otevření dálnice mělo podávat občerstvení.
Na celém případu není ani tak zajímavý fakt, že někdo může ignorovat silniční značky, ale to, že nezpomalí natolik, aby v případě své chyby neskončil uprostřed stolů s obloženými chleby.
Na cestě od intuice
Nejsme my všichni ale v jistých ohledech podobní řidičům, kteří jednoduše přestali věřit svým dlouholetým zkušenostem nebo, chcete-li, intuici? Volání tohoto vnitřního hlasu, který nám říká, co máme (častěji co nemáme) dělat, asi někdy v životě zažil každý z nás. Pokud vám náhodou představa šestého smyslu přijde přitažená za vlasy, pak vězte, že existenci intuice s úspěchem prokázala například studie Univerzity Nového Jižního Walesu z roku 2016. A nejen to, autor výzkumu profesor Joel Pearson dokonce tvrdí, že intuice nám opravdu může pomoci dělat správná rozhodnutí.
Jde o signály z podvědomí, které nedokážeme racionálně interpretovat, což ovšem neznamená, že by nutně musely být zavádějící. Lidský mozek je nesmírně složitý orgán, o jehož fungování toho ještě mnoho nevíme, nicméně lze vcelku oprávněně předpokládat, že i podvědomí čerpá z informací, které do něj sami „nahrajeme“. No a jestliže jsme dříve používali tištěné mapy, pak jsme si zároveň dělali jakousi mentální mapu svého okolí i ve své hlavě.
Oproti tomu navigace nám ukazuje jen úzký výsek cesty. Množství informací, které tak do mozku dostáváme, je nepoměrně menší. Možná i to je jedním z důvodů, proč naše podvědomí nedokáže zareagovat a včas nás nevaruje, i když se naše kára řítí doprostřed rautu plného oslavujících silničářů. Anebo nás možná varuje a my volání neslyšíme. Ať je to, jak chce, doporučení, které si z toho můžeme vzít, je poměrně jednoduché: čas od času vypněte navigaci.
Uložili jste si paměť do telefonu?
Další problém přílišného spoléhání na navigaci je veskrze banální a má celkem lapidární pojmenování – baterie. Pokud se nebudeme umět orientovat bez pomoci satelitů GPS a našemu přístroji dojde energie někde uprostřed divočiny, budeme ztraceni. Doslova. Podobně se to má i s dalšími činnostmi, u nichž jsme si zvykli používat moderní technologie.
Nemusíme být zrovna na treku po Sibiři, mobil se nám může vybít i v centru velkoměsta. Když pak nastane situace, že si budeme potřebovat zavolat na pomoc někoho blízkého, nabízí se půjčit si telefon od náhodného kolemjdoucího. To nám ovšem bude na nic, pokud si nebudeme pamatovat ani jedno číslo. Všechny je přece máme bezpečně uložené v paměti mobilu. Řekněte sami, kolik telefonních čísel si pamatujete z hlavy? Autor tohoto textu si vybaví maximálně telefon na svou sestru, která vzhledem ke své profesi měla mobil v době, kdy to rozhodně nebyla masová záležitost. Ovšem své partnerce a matce svých dětí by se nedovolal…
Trénujte mozek
Obdobné je to i s počítáním, tedy s jednoduchými kalkulacemi, na které jsme si také zvykli používat mobilní telefony. V App Storech dokonce existují aplikace na počítání všeho možného – od převodu jednotek po výpočet spropitného. Přitom počítání z hlavy nám může výrazně usnadnit život. Nejde jen o to, že člověk vypadá poněkud nesvéprávně, když v restauraci před placením něco ťuká do mobilu. Počítání bez pomoci telefonu nebo kalkulačky je většinou i rychlejší, což oceníme třeba při vaření. Nejdůležitějším přínosem počítání z hlavy je skutečnost, že si při něm procvičujeme mozek. A věřte nebo ne, jak ukazují různé tipy a triky na internetu, může to být zábava. To se ostatně týká i výše zmíněného pamatování si telefonních čísel. Do určitého věku nám mozkovna jede samospádem a žádné velké cvičení nepotřebuje, ovšem nic netrvá věčně a stáří nám naši současnou pohodlnost dokáže pěkně spočítat.
Dvě strany jedné mince
Příkladů, kdy nás moderní technologie o něco ochuzují, se dá samozřejmě najít mnohem víc. Je však třeba si uvědomit, že každá mince má svůj rub i líc, a stejně se to má i s technologiemi. Tak to bylo vždycky – rádio přineslo informace do nejzapadlejší vesnice na Urale, ale zároveň se jím šířila sovětská propaganda. Auta zrychlila osobní dopravu a demokratizovala cestování, jenže taky v nich umírají lidé mnohem častěji než v dobách, kdy hlavním dopravním prostředkem byly koně a vlaky. Navíc taky trochu znečišťují ovzduší…
S každou novou technologií se prostě musíme sžít a vyrovnat se i s jejími negativními aspekty, což většinou chvilku trvá. A jestliže ve vás tento článek náhodou vyvolal nějaké techno-pesimistické pocity, nezoufejte. Je totiž nutné otevřeně přiznat, že bez Googlu a internetu by nikdy nevznikl.
Text: Matěj Černý Foto: Getty Images
