ALBI Blog
všechny příspěvkyZačínají mluvit později, jazyky se jim motají a další mýty o vývoji bilingvních dětí
11.11.2019 Čtení pro radost
Svět je stále otevřenější a propojenější. Lidé si žijí a zakládají rodiny, kde se jim zachce, a bilingvních dětí je tedy logicky čím dál tím víc. Věděli jste, že 20 % populace Spojených států má dva mateřské jazyky? V celosvětovém měřítku je více rodných jazyků normální součástí života poloviny populace. Patří k ní i vaše dítě?
Výhod, které si bilingvní děti užívají, je celá řada. Kromě zjevného „druhý jazyk zdarma“ je to třeba vyšší schopnost vcítit se do jiných a nižší šance onemocnění Alzheimerovou chorobou. Rodiče takových dětí ale často trápí pochybnosti ohledně správného osvojení si dvou jazyků. V této oblasti stále koluje řada mýtů a o výzkumech, které by je vyvracely, se příliš nemluví. Jaké to jsou?
1. Bilingvní děti jsou ve vývoji jazyka opožděnější
Nebojte se, nejsou. Podle výzkumů si bilingvní děti mohou osvojovat jazyk ve stejném tempu a kvalitě jako děti monolingvní. Ale také nemusí. Je logické, že když se učíte dvěma jazykům najednou, máte na každý z nich 50 % kapacity. Rozhodně se ale nedá mluvit o nějakém opožděném vývoji. Naopak výzkum z roku 2016 ukázal, že bilingvní batolata mají oproti monolingvním výrazně rozvinuté kognitivní a exekutivní funkce.
2. Slovní zásoba bilingvních dětí je chudší
Autorky studie z roku 2016, prováděné na bilingvních dětech ve věku 2,5 roku, uvádějí, že nikoliv. Naopak zjistily, že některé bilingvní děti mají ve svém dominantním jazyce, tedy v tom, kterému jsou vystaveny většinu času, slovní zásobu větší než děti s jedním mateřským jazykem. Přisuzují to faktu, že jsou schopny zachytit a osvojit si více nových výrazů.
3. Aby se dětem jazyky nepletly, držte se zásady Jeden rodič, jeden jazyk
Dlouhá léta doporučovaná metoda, která měla zabránit dětskému zmatení jazyků. A není na ní nic špatného. Např. pokud je každý z rodičů jiné národnosti, jeví se být tou nejlogičtější možností. Nicméně fungovat mohou i jiné systémy. Žije-li rodina v cizině, například jeden jazyk doma, druhý venku. Podle Françoise Grosjeana ze švýcarské Neuchâtelské univerzity je klíčem pro osvojení si vícero rodných jazyků potřeba komunikace v něm. „Pokud se dítě domluví venku i se všemi členy domácnosti jen jedním (silnějším) jazykem, nevidí důvod, proč by mělo kultivovat ten druhý, slabší,“ píše ve své knize Bilingual: Life and Reality. V takové situaci doporučuje držet se pravidla jeden jazyk doma, druhý venku. Existují i bilingvní rodiny, kde se nedrží žádných pravidel a komunikuje se dle situace nebo nálady v jednom i druhém jazyce.
4. Děti vyrůstající v bilingvním prostředí mají dvojí kulturní identitu
Mýtus, který se hojně šíří i dnes, se dá jednoduše vyvrátit jedním slovem: Švýcarsko. Někteří jeho obyvatelé hovoří plynule i třemi či čtyřmi jazyky, přesto jsou nositeli jen jedné kultury. Do stejné kategorie mýtů patří i tvrzení, že bilingvní děti mají dvě osobnosti. Ne, opravdu nevychováváte Dr. Jekylla a Mr. Hydea. Některé bilingvní děti mají dvě kulturní identity, například českou a vietnamskou, a volně střídají kulturní kódy, aniž by jim to činilo sebemenší problém, některé ne. Tečka.
5. Bilingvní děti ovládají oba jazyky stejně. Perfektně
V málokteré rodině zvládají vystavovat dítě oběma jazykům s naprosto stejnou intenzitou. Úroveň, na které se dítě pohybuje, se v průběhu života mění a závisí na spoustě okolností. Na začátku života zpravidla dominuje jazyk matky, po nástupu do školy se dítě obvykle naučí lépe jazyk školní. Někteří se v minoritním jazyce ani nenaučí číst či psát, obzvlášť pokud by se krom jazyka měli učit i nové písmo. Děti, které ovládají oba jazyky fifty-fifty, samozřejmě existují, tvoří ale menšinu mezi bilingvními.
6. Žije-li rodina v cizině, měla by na děti mluvit jazykem, kterým mluví okolí
Vůbec ne. Neexistuje jediný důvod, proč byste svému dítěti neměli předat svůj mateřský jazyk! Navíc, pokud nejste sami bilingvní, naučíte ho i chyby, které v cizím jazyce děláte. Vývojová psycholožka Erika Hoff z Florida Atlantic University srovnávala školní výsledky amerických dětí španělsky mluvících rodičů. A co byste řekli? Ty, které rodiče naučili nejdřív španělsky, si vedly lépe než ty, na které i doma mluvili od mala jen anglicky.
7. Bilingvním dětem se budou neustále oba jazyky motat dohromady
Podle Françoise Grosjeana nebudou. Nemá ale smysl je opravovat a nutit k tomu, aby to nedělaly. Lingvisté říkají tomuhle „motání“ střídání kódu, a když děti vystavíme monolingvním situacím (např. babička umí jenom česky), rychle pochopí, že se musí držet jen jednoho z kódů.
Text: Natálie Veselá Foto: Getty Images
