ALBI Blog
všechny příspěvkyZa vznikem alergií stojí příliš sterilní prostředí i geny, říká imunoložka
30.04.2019 Čtení pro radost
Pylová sezóna je v plném proudu a imunoložka Zuzana Střížová z pražské Fakultní nemocnice v Motole má plné ruce práce. Alergiků rapidně přibývá. Co za tím stojí a jak se dá vzniku alergií předcházet? Prozradila nám také, s jakou nejbizarnější alergií se kdy setkala a kam se bude budoucnost jejího oboru ubírat.
Jaká je obecná definice alergie? Co to vlastně je?
V podstatě jde o nepřiměřenou reakci lidského organismu na běžně se vyskytující látky v prostředí. Tyto látky, které jsou schopné vyvolat alergické projevy, nazýváme alergeny, a zatímco u zdravého člověka žádnou reakci nevyvolají, alergikova imunita je takovým alergenem aktivována a vyvolá u něj příznaky, např. kožní, dechové nebo trávicí.
Za posledních 25 let se počet alergiků v České republice zdvojnásobil. Čím to je?
Obecně ve všech západních zemích stoupá výskyt alergií a astmatu. Hypotéz, proč tomu tak je, je více. Nejuznávanější je takzvaná hygienická hypotéza. Ta tvrdí, že není-li dítě v raném věku dostatečně exponováno infekčním agens (např. bakteriím, parazitům), je u něj vysoké riziko vzniku alergie či astmatu, neboť nedošlo ke správnému vývoji imunitního systému a jeho směřování proti infekcím. Se stoupajícími a někdy až přehnanými hygienickými návyky ve společnosti stoupá i množství alergií.
Hrají v tom roli i jiné faktory?
Velkou roli hraje genetika. Pravděpodobnost, že budete mít alergii, když máte rodiče alergiky, je velká. Pak jsou tu faktory vnějšího prostředí, ve velkých městech bývají vlivem chemických zplodin alergeny daleko dráždivější než na venkově. Ovšem každý máme svou individuální imunitu. Ta je složená z buněk a molekul krve, z lymfatických orgánů a sliznic. Sliznice, které tvoří rozhraní vnějšího a vnitřního prostředí, jsou pak ovlivňovány dalšími faktory zvenčí. Sliznici dýchacích cest ovlivňuje například kouření, sliznici zažívacího traktu významně ovlivňuje strava.
Takže platí, že čím vyspělejší země, tím víc alergiků?
Ano, dá se to tak říct.
Proč jsou zrovna pylové alergie tak časté?
To souvisí s množstvím a charakterem alergenů. Ty travní a stromové alergeny jsou velmi dráždivé, navíc jsme jim exponováni po většinu roku. S globálním oteplováním se prodlužuje období léta/tepla a stále něco kvete. Navíc se přenášejí velmi snadno vzduchem, mohou ulpívat na oblečení, mohou měnit charakter vlivem bouřky. Nejčastější alergie jsou u nás na pyly břízy a travin.
Jako malá jsem chodila pravidelně na vakcíny, které mi ale nijak extra nepomáhaly. Jak se alergie léčí dnes?
Vakcíny jsou dnes už mnohem kvalitnější. Ale máte pravdu, že celá řada pacientů má podobnou zkušenost jako vy a vakcinační léčbu odmítá. Nicméně je to jediná metoda, kterou lze alergii kompletně vyléčit. Dnes už si také u některých alergenů můžete vybrat mezi injekční vakcínou a tabletou pod jazyk.
Pro pacienty, kteří nechtějí tuto specifickou alergenovou imunoterapii, máme ještě léčbu symptomatickou, která u většiny pacientů znamená úlevovou terapii a má velmi dobrý efekt. Používají se v ní především antihistaminika. Histamin je hlavní mediátor zánětu a způsobuje hlavní alergické projevy jako otok, zarudnutí, svědění. Účastní se ale i celá řada dalších molekul, a proto relativně často nasazujeme protizánětlivé léky, zejména lokální kortikosteroidy, které mají velmi omezenou možnost vstřebávání, a tudíž jsou i bezpečné.
Jak taková vakcína funguje?
Preparát obsahuje velmi nízké koncentrace alergenu, které se postupně v jednotlivých dávkách zvyšují až na udržovací dávku, která se pak podává dlouhodobě. Tím se snažíme dosáhnout, abyste si vytvořila imunologickou i klinickou toleranci k alergenu. V případě některých tabletových vakcín lze začít již jednotnou dávkou. U nejnovějších preparátů na pyly trav jsou někteří pacienti po třech letech této terapie pak i řadu let zcela bez příznaků a bez nutnosti užívání antihistaminik. U ostatních dochází alespoň k výraznému ústupu obtíží a spotřeby léků. Tato terapie tedy významně zlepšuje kvalitu života většiny alergiků.
Co říkáte na alternativní metody léčby? Třeba akupunkturu?
S akupunkturou osobně nemám žádné zkušenosti, ale pokud jde o alternativní nefarmakologické přístupy jako aerobní cvičení, kognitivně-behaviorální terapii nebo jógu, rozhodně je jako podpůrnou léčbu nezavrhuji. Součástí těchto metod jsou i techniky správného dýchání, které ve výsledku mohou vést k lepšímu prokrvení orgánů a zvýšení kapacity plic.
A veškerý pohyb zlepšuje odolnost organismu. Pokud jde o preparáty čínské medicíny a další alternativní přístupy, rozhodně doporučuji konzultovat je s lékařem. Jednak kvůli riziku interakce s běžnou farmakoterapií a jednak kvůli riziku nežádoucích stimulací nebo útlumu imunity. Některé ty preparáty mají v sobě i řadu účinných látek, se kterými není moudré si hrát. Nicméně oblast alternativní medicíny není mezi mnohými lékařskými odborníky dostatečně probádaná a mnozí z nás si raději drží jistý odstup. U homeopatik skončily kontrolované klinické studie fiaskem.
Dá se vzniku alergií u dětí nějak předcházet? Pomůže třeba, když se budu vyhýbat potravinám s „éčky“?
Částečně ano, ale já bych se striktně nevyhýbala ničemu. Strava má být pestrá, abyste si zajistila správné a odolné střevní mikroprostředí. Slizniční imunitní systém střeva má obrovský význam. A pak ta již zmíněná hygienická hypotéza. Nejzdravější děti jsou ty, co vyrůstají na venkově, doslova mezi slepicemi a prasaty. Takže nepřehánět to s hygienou. Přílišné omývání sprchovými gely a šampóny škodí kožní imunitě, přílišná sterilita stravy brání vytvoření správné střevní slizniční imunity a střevní mikroflóry.
Co alergie na zvířata? Nejde si na to zvíře prostě zvyknout?
Žití vedle zvířete může být v určitých případech formou alergenové imunoterapie, protože jste trvale exponovaná alergenu. Jen to není tak postupné, jak by mělo být. Znám případy lidí, mírných alergiků, kteří se po boku psa postupně adaptovali a jsou bez příznaků. Pokud ovšem při prvním styku se psem nebo kočkou dostanete astmatický záchvat, tak je pravděpodobnost, že to přejde, opravdu minimální.
Takže když dítěti pořídím psa a ono mi začne pšíkat, nemusíme hned volat do útulku?
Pokud se nebude dusit, tak ne.
Máme alergie spočítané?
Základní spektrum alergií zahrnuje pyly, roztoče, plísně, zvířecí epitely, blanokřídlý hmyz, tzn. zejména vosy a včely, potravinové a lékové alergie. A v každé z těchto skupin pak najdeme desítky konkrétních alergenů, na které můžete reagovat.
A s jakou nejbizarnější jste se setkala?
Setkáváme se například s alergií na sperma. V Čechách jsou špičkové laboratoře, které vám udělají rozbor konkrétního spermatického sekretu a testují vaši reaktivitu proti bílkovinám v něm obsažených. Ukazuje se, že alergie na sperma může být vázaná jen na jednoho konkrétního partnera. Páry, ve kterých má partnerka alergii na partnerovo sperma, mají nejen nepříjemný sexuální život, ale mohou mít značný problém s reprodukcí. Ukazuje se, že v oblasti reprodukční medicíny může mít imunologie a alergologie velký význam.
Myslíte si, že by mohlo jít o psychosomatickou věc? O alergii na partnera jako takového?
Psychosomatika hraje často roli a u psychicky labilnějších osob se mohou projevy alergie zhoršit, protože histamin se uvolňuje z buněk a buňky reagují na stres. Ale v tomto případě jde opravdu spíše o molekulární složky toho spermatu.
Dá se na alergii zemřít?
Ano, i když jsou to extrémní případy, kdy tělo reaguje na alergen uvolňováním obrovského množství histaminu a dalších mediátorů z bílých krvinek. V takovém případě se mluví o anafylaktickém šoku, kdy se vám rozšíří cévy, klesne vám tlak, ovlivní to srdeční funkci a můžete zemřít. Typickým příkladem bývá reakce na včelí nebo vosí bodnutí. Proto, pokud víme, že hrozí anafylaktický šok, dáváme pacientům adrenalinová pera a radíme jim, ať je mají neustále při sobě.
Myslíte si, že se nám někdy podaří alergie úplně vymýtit? A že se toho třeba my dvě dožijeme?
Alergie jsou odpovědí organismu na nový životní styl a životní prostředí, takže tam by se měly hledat i cesty k vymýcení alergií. Na druhé straně s pokrokem molekulárně-biologických metod lépe rozumíme, co se v těle alergika děje, a v budoucnu možná budeme moci díky novým vakcínám, popř. biologické nebo genové léčbě, alergický zánět zastavit. V tomto směru si myslím, že jsme na dobré cestě, a osobně považuji za velmi pravděpodobné, že jednou alergie zcela vyléčíme.
Text: Natálie Veselá Foto: Eliška Slováková
