Podzim je na pátračku po minerálech jako dělaný, protože v zoraných polích se kamínky dobře hledají. Do karet vám zahraje i déšť, který je omyje od bláta, a vy na ně pěkně uvidíte. Při hledání ale mějte na paměti, že i ty nejkrásnější úlovky v surovém stavu rozhodně nevypadají, jako kdybyste je z koruny české vyloupali. Aby byly jako z pohádky, musí si je vzít do parády brusič drahých kamenů.
Český ráj polodrahokamů
Jestli chcete mít jistotu, že něco najdete, vypravte se na Kozákov v Českém ráji. Při troše trpělivosti objevíte krásné křemínky od růženínů přes záhnědu, nejčistší z křemenů – křišťál až po pecky, ve kterých se ukrývá achát nebo fialový ametyst. Pecka vznikla v lávové bublině, naplněné křemičitým roztokem. Láva časem zerodovala a z bubliny zůstala achátová nebo ametystová pecka. Pátrat je možné v kozákovském lomu nebo na některém z polí. Z Kozákova pocházejí také jaspisy a chryzoprasy, které zdobí Svatováclavskou kapli. Chryzopras má prý mezi mineralogy pochopitelnou přezdívku „krysopras“. Zkuste večer po výletě s dětmi takového „krysoprasa“ nakreslit.
Cesta do pravěku
Nuda, šeď, nuda, nuda nemusí být ani výlet do Prokopského údolí v Praze nebo Svatého Jana pod Skalou, kde je ostatně krásně i bez paleontologického cíle. Vezměte si s sebou kladívko a vyrazte do svahových sutí. Zkuste se tam trochu porozhlédnout a kladívkem rozbít pár kamenů. Uvnitř možná najdete překvapení v podobě nějakého zkamenělého zvířátka. Třeba parádního trilobita, loděnku nebo „šneka“ amonita. Jeho ulita občas posloužila za formičku křemičitému roztoku, ze kterého vykrystalizovala krásná achátová výplň. Rada od profíka: Kameny rozbíjejte podél vrstev, které je tvoří, navíc je pravděpodobné, že puknou právě v místě, kde je fosilie.
Granátová pole
Krvavě rudé granáty neboli pyropy jsou s Čechami spjaté odjakživa. Granáty bývají i v jiném barevném vyvedení, třeba v hnědé, žluté nebo dokonce lahvově zelené. U nás jsou ale nejčastější právě červenáčci a „hnízdo“ mají například v Českém středohoří. První krok je najít skálu a podívat se, jestli je posetá černými tečkami, a pak případně rozbít některé z kamenů, které se povalují kolem. Další možností je pustit se třeba podél Podsedického potoka, zkusit můžete i Bradlecký potok nebo potoky Brslenka a Čistá (u Staré Paky). Jestli se vám nechce do studené vody, probádejte lokalitu Linhorka, kde je možné na granátky narazit i na souši, kolem potoka, který se jmenuje Žejdlík, ale dřív se mu říkalo Granátka. Náhoda? Nemyslíme si!
Zelený mimozemšťan
Řeč je o tajemném vltavínu. Ten má v rodném listě psáno, že je křemičitým sklem, které vzniklo před 14 miliony let při dopadu meteoritu na naši planetu. Vltavín je Čech jako poleno a nikde jinde na světě ho nenajdete. Ani u nás už se nehledá snadno, protože se stal cílem mnoha nájezdů hledačů drahokamů, kteří nezřídka neváhají doslova zplundrovat krajinu jen za účelem zisku. Pokud ale máte dost odhodlání a nezlomí vás prvotní neúspěch, zkuste některé z polí u jihočeských Lhenic nebo Netolic. Až nějaký najdete, spokojte se prosím s jedním a nechte taky něco pro ostatní!
Co sbalit do batůžku
-
Kdo chce dělat parádu, pořídí si pravé geologické kladívko. V posledních letech ale prosakují skandální informace, že diplom z mineralogie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je možné získat i s pokrývačským kladivem za dvě stovky! Odborníci doporučují kladivo o hmotnosti 500 g, které má ideální švih.
-
Látkový pytlíček na minerály, nejlépe stahovací s tkaničkou.
-
Láhev s vodou na omývání nálezů a hadřík.
-
Tužku a poznámkový blok na zapsání místa nálezu.
-
Nepromokavé boty (pohorky nebo holínky).
-
Pořádnou svačinu. Inspiraci najdete třeba v dalším článku.
Text: Markéta Schinkmannová, foto: Thinkstockphotos