Táta a táta. Máma a máma. Proč je to pořád problém?
17.06.2020
Čtení pro radost
Odhaduje se, že v Česku vyrůstají nejméně dva tisíce dětí v rodinách gayů nebo leseb. Ve Spojených státech je to až dvě stě tisíc. Odborníci se shodují, že pokud svým svěřencům vytvoří láskyplné prostředí, dvě mámy ani dva tatínci nepředstavují žádný problém. Přesto se pořád ozývají hlasité protesty těch, kteří by to celé nejraději zakázali. Proč?
Aneta a Rózka jsou sestry. Žijí společně s mámou Lucií, její partnerkou Markétou a malým Davídkem. „Naši jsou spolu kolem osmi let,“ popisuje svou rodinnou situaci Aneta. „Tedy, když říkám naši, myslím mámu a Markétu,“ upřesňuje.
Na narození bratra se Aneta moc těšila. „Byla jsem nadšená, když mi volali, že se narodil, jsme od sebe narození jen o jeden den,“ vzpomíná a dodává, že Davídka si poprvé pochovala v náručí o svých narozeninách. „Od té doby, co se David narodil, tak nás pět beru jako rodinu, někdy sice Markétě nadávám, ale pak si uvědomím, že ji beru jako skutečnej rodičovskej vzor.“
Takhle začíná tři roky stará studie analytičky Petry Kutálkové – jedna z mála, které se v Česku zaměřily na to, jak žijí děti v takzvaných „duhových“ rodinách. To jsou ty, ve kterých rodičovské role plní gay nebo lesbický pár. Ta studie se jmenuje Hlasy dětí z rodin gayů a leseb a kromě Anety a Rózy v ní o své zkušenosti promluvilo dalších jedenáct teenagerů, ale i dvacátníků.
Internet je nešetří
Ano, i u nás se najdou lidé, kterým je skoro třicet a většinu života strávili v domácnosti s dvěma maminkami nebo tatínky. Ale moc se o tom nemluví. A když už, tak často s hodně negativními konotacemi. Pár nakouknutí do internetových diskuzí by skoro napovídalo, že pro většinu lidí je výchova dětí v duhových rodinách nepřípustná. Dětem podle nich škodí, traumatizuje je, dělá z nich gaye nebo lesby… A nesmíme zapomenout na populární argument, že „ohrožuje tradiční rodinu“. (Ještě nikdo nikdy nevysvětlil, jak přesně.)
Naštěstí internetové diskuze nejsou reprezentativním vzorkem společnosti a statistiky už mluví trochu jinak. Celých 78 procent české veřejnosti si myslí, že by gayové a lesby měli mít možnost adoptovat – takzvaně si přiosvojit – biologického potomka partnera či partnerky. (Registrované partnerství to neumožňuje.) A 62 procent dotázaných by pak duhovým párům umožnilo i to, aby adoptovaly děti z ústavů. Tyhle údaje jsou z konce loňského roku, z výzkumu agentury MEDIAN.
Dva tátové mění Česko
Čísla jsou to víc než pozitivní a meziročně rostou. Otevřenější jsou přirozeně ti, kteří nějakou tu duhovou rodinu znají. Na širší společenské úrovni pak tématu hodně pomohli například David a Michal Vaníčkovi, kteří na YouTube a na Instagramu sdílejí svůj životní příběh. Říkají si Dva tátové a dohromady je sleduje přes dvě stě tisíc lidí. Vychovávají spolu dvě malé dcery, které jim ve Spojených státech odnosily surogátní matky. Žádné velké dojáky nečekejte, ukazují spíš svůj opravdový každodenní život.
Právě v těch každodennostech se nijak neliší od životů „tradičních“ rodin. A právě jejich opravdovost je to, co si získává fanoušky bez ohledu na věk a na to, které pohlaví je přitahuje. Jak sami píšou
na Instagramu: „My jsme před třema lety rozhodli nasadit do boje proti homofobii a předsudkům vlastní příběh… Přejeme si, aby svět byl barevnější, rozmanitější a aby žádným rodičům nezněly v hlavě vzteky bubínky, když jim doma děti řeknou, že chodí́ do školy nebo školky s někým, kdo je jiný nebo kdo má jinou rodinu.“ Pomáhají tomu třeba i knížkou Dva tátové a zvědavá holka.
To, že děti z duhových rodin musí automaticky čelit větší šikaně, je vůbec častý argument proti rodičovství gay a lesbických párů. Nejen Vaníčkovi ovšem věří, že problematika šikany je spíš otázkou toho, jak svoje děti vychovají ti ostatní rodiče. Podobně to vidí i odborníci včetně Petry Kutálkové. I děti, které zpovídala.
„Já jsem se s posměchem osobně nikdy nesetkal. Každopádně je mi jasné, že se to občas některým dětem stává. Děti jsou ‚upřímné‘ a neznají váhu slov, takže ať už to myslí zle, nebo ne, dokážou druhému ublížit. Rodiče by neměli svým dětem dávat důvod se někomu posmívat. Vychovávejte je tak, aby byly otevřené všemu, na co ve společnosti narazí,“ řekl jí například devětadvacetiletý Ondřej, který nejprve vyrůstal s maminkou a tatínkem. Po rozvodu se matka znovu vdala a otec vstoupil do registrovaného partnerství. Ondřej trávil čas s oběma. „Naši jsou dodnes nejlepšími přáteli,“ říká.
Argumenty ad absurdum
Už jsme to naznačili na začátku – argumentů proti „duhové“ a jinak netradiční výchově se ozývá víc. Třeba ten vyjadřující „obavu“, že z dětí také vyrostou gayové a lesby. Nejenže je to podle respondentů studie Hlasy dětí urážlivé (proč by vadilo, že z někoho vyroste homosexuál?), ale je to i absurdní. „Nefunguje to tak v hetero rodinách, tak proč by to tak mělo být v rodinách gayů a leseb?“ ptá se sedmadvacetiletá Michaela. Její otec před několika lety zemřel, jeho partner zůstal plnohodnotným členem rodiny. Byť ne na papíře.
A co další argumenty proti? Ohrožení klasických rodin? Chybějící mužský a ženský vzor? Vraťme se zase na začátek a podívejme se na věc realisticky. V západním světě – nehledě na zákony té které země – děti s gay a lesbickými rodiči běžně vyrůstají. A to už dlouho. Dost dlouho na to, aby na toto téma mohla vzniknout celá řada časosběrných studií a rozsáhlých výzkumů.
Podrobně se na ně podívali na americké Cornellově univerzitě. Porovnali 79 studií, které vznikly od začátku osmdesátých let až do roku 2015. Všechny se týkaly výchovy dětí v rodinách gayů a leseb. Pětasedmdesát z nich zjistilo, že na ní není nic špatného. Že děti nijak nepoškozuje. A co ty zbývající čtyři? Ty sice zdánlivě mluvily proti, jenže u všech výzkumníci prokázali chybnou metodologii, případně manipulaci s daty.
Odborníci jsou pro, ale co poslanci?
Stejně to vidí i čeští odborníci – lékaři, sociální pracovníci, psychologové, sociologové –, kteří publikovali
společné stanovisko k celé věci. „V odborné komunitě panuje shoda na tom, že sexuální orientace nemá žádný vliv na schopnost být dobrým rodičem,“ píšou v něm. A také: „Variant výchovy dětí je již dnes mnoho a žádný z modelů nevede dítě automaticky k patologickému vývoji nebo jakékoliv dysfunkci. Klíčové pro zdravý vývoj dítěte je, aby mělo rodiče, kteří ho milují, věnují se mu a zároveň dokážou řešit problémy a jsou si vzájemně oporou.“
Zrovna 12. června uplynuly dva roky ode dne, kdy skupina českých poslanců a poslankyň předložila ve Sněmovně návrh zákona o manželství pro všechny. Ten by registrované partnerství pro gaye a lesby nahradil klasickým manželstvím, které je dnes vyhrazeno heterosexuálním párům. Umožnil by jim i společně adoptovat děti nebo vychovávat potomky jednoho z nich beze strachu, že když se biologickému rodiči něco stane, ten druhý k nim nebude mít žádný právní vztah.
Zákon zatím ve Sněmovně leží ladem, projednával se jen okrajově a poslanci o něm ještě nehlasovali. Je ale nejvyšší čas – právě i s ohledem na děti, pro které jsou současná každodenní nestabilita a nezájem státu jistě horším údělem než to, že je vychovávají dva milující rodiče. Třeba Dva tátové.
Text: Marie Barvínková Foto: Getty Images