ALBI Blog
všechny příspěvkySyndrom zlomeného srdce, nebo infarkt? Mají k sobě nebezpečně blízko
31.10.2019 Čtení pro radost
Může se vám strachy zastavit srdce? Anebo „zlomit“ v náhlém návalu emocí? Záplava stresových hormonů skutečně v některých případech může způsobit dočasnou změnu srdeční činnosti, která připomíná infarkt. Obvykle odezní sama. Od infarktu ji ale nepoznáte, takže je zapotřebí co nejrychleji zavolat záchranku, i kdybyste si byli úplně jistí, že příčina leží v emocích.
Syndrom zlomeného srdce se projevuje přesně tak, jak napovídá název: narušením srdeční činnosti, bolestí v hrudi a krátkostí dechu v důsledku nějakého hrozného zážitku. Pacienti tak často přichází do nemocnice s domnělým srdečním infarktem, při němž dochází k poškození srdečního svalu zablokováním koronární tepny. Takový nález zdánlivě potvrzuje i EKG.
Díra v srdci
Syndrom zlomeného srdce od infarktu rozpozná až rentgen, který místo ucpané cévy odhalí podivný tvar levé komory připomínající nafouknutý balónek. Anebo japonskou tradiční nádobu k odchytu chobotnic tako-tsubo, podle níž autoři obtíž nazvali: syndrom takotsubo. Ať už takovou kardiologickou zvláštnost nazveme jakkoli, příčinou je nejspíš stres dohromady se zatím neznámými predispozicemi.
„Nesmím se rozčilovat,“ ohrazovala se moje babička pokaždé, když byla svědkem počátku nějaké rozepře. Od lékařů to měla nakázané z dobrého důvodu: rozčilení zvyšuje tlak. A nejen rozčilení, tlak zvyšuje i jakýkoliv biologický nebo psychologický stres. Když v laboratoři zkoumáme vliv stresu na mozek, náhodně vybrané studenty chvilku stresujeme nezvladatelnými matematickými úkoly a držením ruky v až bolestivě studené vodě. Pouhých deset minut stačí ke zvýšení tlaku z obvyklých 70/120 mmHg na 85/145.
Ten „dobrý“ stres
Z evolučního hlediska je taková reakce žádoucí. Při stresu se do žil vyplaví adrenalin a noradrenalin, které zvýšením krevního tlaku a dalšími mechanismy pomůžou organismu připravit se k fyzické činnosti. To pokud by bylo zapotřebí od zdroje stresu utéct nebo s ním bojovat. Zdravému člověku takové zvýšení nijak nevadí, pokud zase přejde. Škodlivé je spíš setrvalé zvýšení tlaku, ke kterému přispívá i trvalé napětí. Nemusí přitom jít o žádný životně důležitý stresor: výzkum prokázal drobné zvýšení tlaku například u zemědělců před sklizní, protože jsou o trošku nervóznější, jestli všechno dopadne dobře a jim přistane na účtu odměna za celoroční práci.
Stejný stresový mechanizmus stojí i za syndromem takotsubo. Při velmi silném stresu, třeba žalu ze ztráty blízkého člověka, přepadení nebo silném záchvatu nějakého onemocnění, se vyplaví extrémní množství adrenalinu a noradrenalinu. Konkrétní mechanismy kardiologové neznají, nicméně věří, že dočasné poškození srdce vzniká právě jejich působením.
Problém starších srdcí
K nafouknutí komory dochází jen výjimečně a nikdo neví, proč se to stane zrovna u konkrétního pacienta. Téměř každý z nás se v životě občas musí vyrovnat se silnými stresory, přesto zůstává syndrom zlomeného srdce výjimečnou událostí.
Obvykle se vyskytuje u starších žen, což dává jistý smysl. Rozdíl v reakci na stres u mužů a u žen se liší kulturně i biologicky. A ženy v reproduktivním věku reagují na stres z biologického hlediska trochu slaběji, možná aby ochránily případný plod před přílišnými záplavami stresových hormonů. Starší srdce taky může být vůči stresu méně odolné. Určité hypotézy bychom tak dohromady dali, ale konkrétní vědecké závěry chybí.
Stejný problém navíc může nastat i důsledkem přemíry pozitivních emocí, což se stává zřídkakdy. Z pěti set pacientů z registru syndromu takotsubo, u nichž je emoční příčina známá nade všechny pochybnosti, bylo těch radostných jen dvacet.
Nemusíte se bát
Buď jak buď, syndrom typicky není nebezpečný a během několika dnů samovolně odezní. Snížená činnost srdce nicméně může vyvolat nějaký další problém vyžadující lékařskou péči, například snížení tlaku nebo vodu na plicích, takže pacient tráví mnohdy rekonvalescenci v nemocnici.
Syndromu se tak není třeba obávat: srdce nepoškozuje a u převážné většiny pacientů se už nikdy neobjeví znovu, bez ohledu na množství dalšího stresu. A u těch několika málo procent lidí, které postihne podruhé nebo i potřetí, nezanechá na srdci žádné škody. Neexistují ani žádné náznaky dědičnosti: zlomené srdce se prostě přihodí, odezní – a nikdo neví proč.
Text: Vojtěch Píšl Foto: Getty Images
