ALBI Blog
všechny příspěvkySudoku, hlavolam nebo hra na housle? Ochrání vás před Alzheimerovou chorobou
24.09.2019 Čtení pro radost
Spojení Alzheimerovy choroby a inteligence v sobě skrývá paradox: Alzheimerem trpíme, protože jsme chytří – a zároveň je to právě trénování naší chytrosti, co nám pomáhá demenci předejít. Chcete se před ní chránit? Vysvětlíme vám zapeklitý paradox, který potrénuje vaše závity, a doporučíme, jak v péči o své neurony pokračovat.
Přemýšleli jste někdy o stáří svých domácích mazlíčků – jestli může váš pes nebo kočka dostat Alzheimera? Domácí zvířata mohou ke stáru trpět otupením smyslů i celkovým zmatením, ale Alzheimerova choroba se neobjevuje dokonce ani u primátů, kteří jsou jinak lidem velmi podobní. Alzheimerova demence je specificky lidská. Genetická analýza ukázala, že jsme si ji v průběhu evoluce vypěstovali společně s inteligencí.
Pomalý růst
Alzheimerovu chorobu umíme definitivně prokázat až pitvou. Mikroskopy neuropatologů ji odhalí díky charakteristickým nánosům v neuronech a mezi nimi. Ty se přitom v mozku usazují postupně po několik dekád – a mozek zahlcují v opačném směru, než v jakém se jednotlivá centra vyvíjela v dětství. Dost možná za to může tukový obal, který chrání nervová vlákna před vším, co by jim mohlo uškodit – jenže až poté, co nervy dozrají. A zatímco třeba týlní centra zrakového vnímání dozrávají už okolo čtyř let, vývoj předních rozumových částí mozku vrcholí až okolo páté třídy. Rozumové oblasti tak zůstávají vystavené patologickým vlivům delší dobu. Proto demence nejprve postihuje spíš rozum a paměť než základní funkce jako například smyslové vnímání nebo pohyb.
Inteligenci přitom prospívá, pokud se mozek vyvíjí delší dobu. Neuronové spoje se totiž v dětství nejdřív pořádně zahustí, aby před pubertou zase prořídly. Smyslem takého mechanismu je, aby v hlavě zůstalo právě to, co člověk potřebuje. A děti, jejichž mozky dospívají pomaleji, mají víc času posílit ty správné spoje, takže je celá síť v důsledku dokonalejší. Delší doba ji však zároveň vystavila většímu množství patologických vlivů.
Chytrostí proti demenci
Inteligentnější mozky dost možná víc pracují a produkují tak větší množství odpadních látek a měly by také dospět k rychlejšímu konci, chtělo by se říct. Jenže to tak není: místo toho se už dlouho ukazuje, že chytřejší lidé demencím včetně té Alzheimerovy odolávají lépe. Popsaný mechanismus tak zastiňují opačné, pozitivní efekty jak inteligence, tak vzdělání.
Roli nejspíš hraje i ochranný účinek samotného duševního výkonu při učení a přemýšlení, kdy se mozek prokrvuje a zásobuje živinami a kyslíkem. Inteligentní a vzdělaní lidé navíc podle statistik žijí zdravěji. A nakonec to nejdůležitější: chytrost demenci do jisté míry kompenzuje, ať už se v mozku děje cokoliv.
Pokud svůj mozek zaměstnáváte, pěstujete v něm nová spojení a schopnost vyrovnávat se s čímkoliv, co je zapotřebí vyřešit. A schopnost dostát požadavkům pak mozku zůstává, navzdory záplavě charakteristických alzheimerovských nánosů na neuronech, v podobě plaků a uzlíčků.
Chytří, vzdělaní, společenští, aktivní a zvědaví lidé jsou proti této nemoci odolnější, protože své mozky celý život posilují. Silné, rozvinuté mozky jsou schopné práci odumřelých neuronů dlouho nahrazovat, takže navenek zůstává všechno v nejlepším pořádku, přestože v lebeční dutině umírá jeden neuron za druhým.
Způsobů, jak toho dosáhnout, je nekonečné množství. Každý rok vzdělání se počítá, stejně jako zajímavější a náročnější práce nebo koníčky.
Kde trénovat mozek
Množství různých komerčních programů na zlepšení paměti se špatně ověřuje, protože přínos pár desítek hodin cvičení je příliš malý, než abychom ho uměli efektivně změřit. A některé sliby o zlepšení paměti mohou být spíš plané. O tom svědčí pokuta ve výši dvou milionů dolarů, kterou dostali autoři aplikace Lumosity, jednoho z největších programů na „trénink mozku“.
Jak ukazuje pěkný přehled časopisu The Guardian, mnohem přínosnější může být obyčejné cvičení na hudební nástroj. Přínos má ale i luštění sudoku a hlavolamů. Studie provedená na pětašedesáti tisících Britech všeho věku ukázala, že skutečně zvyšují paměť a kognitivní zdraví obecně.
Sportem ku zdraví
A zásadní je i sport a pohyb, při kterém se mozek prokrví. Mezi sedm klíčových rizikových faktorů totiž patří i zvýšený krevní tlak, obezita, cukrovka, kouření a nízká aktivita. Pokud se společně s nimi ještě zvládnete vyhnout depresi a sportovat, riziko Alzheimerovy choroby snížíte o polovinu.
Do jisté míry tak platí slova Mirka Dušína: „Nekuř, cvič a budeš zase chlapík!“ Zdravého ducha ale nedělá jen zdravé tělo, namáhat musíte i mozkové závity. Zpívejte, hrajte, tančete, cvičte a vzdělávejte se. Ve volných chvílích mozku dopřejte třeba hlavolamy z naší Mozkovny.
Text: Vojtěch Pišl Foto: Getty Images
