ALBI Blog
všechny příspěvkyStřídavá péče – blaho dětí, nebo alibismus rodičů?
18.09.2019 Čtení pro radost
Po pár letech velké lásky někdy přijde rozčarování a nechuť s tím druhým v páru sdílet život. Hořký konec potká v České republice skoro polovinu párů. Dokud ve vztahu nejsou děti, bereme to jako životní lekci a jde se dál. Jenže pokud si ti dva zvládli pořídit jednoho nebo víc potomků, může být zaděláno na pěknou tragédii.
Podle Společnosti pro zdravé rodičovství Aperio se každé čtvrté nezletilé dítě ocitne v neúplné rodině, stresuje se rodičovskými konflikty a vyrůstá v nezdravém prostředí. Jak z toho ven? Jako ideální cesta by se mohla zdát střídavá péče.
V zahraničí se tento model péče o děti po rozchodu rodičů objevil v 80. letech, u nás se zavedl poprvé v roce 1998 a dnes ho upravuje novelizovaný § 907 občanského zákoníku. Původně byla střídavka určena především pro starší děti, na jejichž výchově se podíleli oba rodiče, postupem let není výjimkou, že se ji rodiče snaží praktikovat i u miminek a batolat.
O co jde?
Střídavá péče v praxi znamená, že se na výchově dětí podílejí i po rozchodu oba rodiče v podobném a předem domluveném rozsahu a dítě mezi nimi „pendluje“. Týden (nebo dva) u maminky a podobnou dobu u táty. Možná je i varianta, kdy dítě pobývá na stejném místě a střídají se u něj rodiče. Asi ale není třeba zdůrazňovat, že druhý model se v praxi využívá mnohem méně, přestože je pro dítě daleko prospěšnější.
Osud rodiny v rukou soudce
O tom, zda výchova dětí z rozpadlých vztahů bude probíhat pod taktovkou střídavé, společné, nebo výlučné péče jednoho z rodičů, rozhoduje soud na základě žádosti obou nebo jednoho z rodičů. Podle prezidentky Unie rodinných advokátů Daniely Kovářové v praxi třetina otců o dítě po rozchodu s partnerkou nestojí a nechá matku, ať si rozhoduje o dítěti sama, třetina rodičů je schopna se dohodnout na budoucí péči o děti a třetina se o podobu vztahu soudí.
V případě žádosti o střídavou péči by měl soudce brát v úvahu především zájmy dítěte, vztahy v rodině i to, jak se každý z rodičů podílel na výchově před rozchodem.
Aby to fungovalo
Základním předpokladem pro to, aby střídavá péče fungovala, je schopnost rodičů potlačit negativní emoce vůči tomu druhému a dokázat se domluvit nejen na základních principech péče o dítě, ale také na detailech ohledně vzdělávání, mimoškolních aktivit a zájmů. Aby tento typ porozchodové péče nezpůsobil dítěti zbytečná traumata, mělo by dítě chodit stále do jedné školy, mít stejné koníčky i mimoškolní aktivity a navštěvovat jediného dětského lékaře.
Víc traumat než užitku?
Když se jeden z rodičů nedokáže přenést přes své ego, zakopat válečnou sekyru a brojí proti bývalému partnerovi, je to utrpení nejen pro toho druhého, ale především pro dítě. Výjimkou nejsou případy, kdy se jeden z rodičů odstěhuje desítky kilometrů daleko od původního bydliště, vyžaduje, aby dítě navštěvovalo dvě školy, v pravidelných rytmech měnilo kolektiv spolužáků i kroužky.
Je potřeba si uvědomit, že dítě při střídavé péči přichází o domov, je z něj vlastně tulák s neustále zabaleným kufrem. Ve vyhrocených případech může psychický tlak způsobený nevhodně nastavenou péči nebo přístupem rodičů vyvrcholit v propuknutí akutních psychických potíží dítěte. Proto v případě, že vás něco takového čeká, myslete především na ty nejmenší.
Text: Petra Matějková Foto: Getty Images
