ALBI Blog
všechny příspěvkyŠípek, rakytník nebo kysané zelí? Připravte si zdraví do zásoby
23.10.2019 Čtení pro radost
Už naše babičky věděly, že příroda v sobě ukrývá spoustu pokladů, které dokážou vrátit zdraví. To až s rozvojem medicíny a růstem naší pohodlnosti jsme začali raději než po přírodních zázracích sahat po tobolkách v plastových krabičkách. Naštěstí se zdá, že jsme včas šlápli na brzdu a k přírodním pomocníkům se pomalu vracíme. Vybavte se letos na zimu v přírodě. Nic to nestojí a opravdu to funguje!
Natrhejte si šípky
Po kilech kupujeme exotické citróny s chemicky ošetřenou kůrou a věříme, že nás díky zásobě vitamínu C ochrání před zimními viry. Přitom je hravě strčí do kapsy staré dobré české šípky. Na 100 g obsahují až 1250 mg vitamínu C, naproti tomu citróny jen 54 mg. Množství prospěšných látek závisí na tom, kdy a v jakém stavu plody sbíráte. Šípky mají nejvyšší obsah vitamínů v době, kdy začínají zrát, tedy koncem září a začátkem října, a paradoxně se u nich množství céčka zvyšuje usušením.
Letos se šípků urodilo víc než dost, takže ještě pořád máte šanci si jich na zimu nasbírat pořádnou zásobu. Nasušte je v sušičce nebo troubě při teplotě do 80 °C, pak namelte a vařte si z nich ranní čaj. Pozor, šípky obsahují chloupky, které se dostanou i přes sítko do čaje a pak nepříjemně škrábou v krku. Tomu se dá zabránit, když je louhujete přes plátýnko nebo si koupíte papírové filtry na čaj.
Rakytníkový zázrak
Ještě o něco víc vitamínu C obsahuje rakytník, 1500 mg na 100 g plodů. Zahrádkáři i konzumenti ho sice objevili až v posledních letech, ale docela rychle se u nás zabydlel. Oranžové šišaté plody velikosti borůvek jsou chráněné pod vrstvou ostnatých větviček, takže není lehké se k nim dostat. Zkušení pěstitelé doporučují keře ostříhat a větvičky zmrazit. Plody se pak dají snadno setřást bez poškrábání.
Trocha piplání při sběru ale opravdu stojí za to, takže jestli dostanete nabídku natrhat si rakytník, určitě ji využijte. Bobulky můžete nechat v mrazáku a dělat si z nich zdravou limonádu (menší hrst plodů rozmačkejte, přidejte podle chuti cukr nebo med a zalijte vodou), můžete je ale využít i do marmelády nebo sirupu. Tepelnou úpravou se sice část vitamínu zničí, ale v zimním boji s bacily jako když najdete.
Fermentujte
Kryštof Kolumbus by ani náhodou nevyplul na moře, aniž by měl na lodích slušnou zásobu kysaného zelí. Kromě toho, že námořníky chránilo před kurdějemi (nemoc z nedostatku vitamínu C), zásobovalo je také spoustou dalších vitamínů a minerálů. Co tehdy pánové nevěděli, je, že kysané zelí (a zelenina obecně) má pozitivní vliv také na osazenstvo naší střevní mikroflóry. A to, jak už dnes všichni víme, spolurozhoduje o tom, zda jsme zdraví, nebo ne.
Jestli budete mít příležitost pořídit hlávku zelí bez chemického ošetření, určitě po ní skočte a ponořte se do světa domácí fermentace. Je to jistější než si kupovat kysané zelí v obchodech. To totiž často prospěšné látky postrádá. Jakmile se vám jednou povede vyrobit si domácí kysané zelí, můžete začít experimentovat i s jinými druhy zeleniny, fantazii se v tomto směru meze nekladou. Nejde totiž o to, co fermentujete, ale o proces kvašení bez tepelné úpravy jako takový.
Text: Petra Matějková Foto: Getty Images
