Sharenting: Rodičovství ve věku sociálních médií
05.11.2019
Čtení pro radost
Máte děti a taky účet na Facebooku nebo Instagramu? Pak je velmi pravděpodobné, že jste na sociální sítě pověsili jejich diplom ze školní pěvecké soutěže nebo fotku z narozeninové oslavy. Vystavujete je tím budoucímu traumatu, nebo dokonce nebezpečí? Slyšeli jste už o pojmu sharenting?
První generace dětí, která vyrůstala ve věku sociálních médií, právě vstupuje do teenagerovského věku a sama se aktivně připojuje na síť. A některým z těchto dětí se vůbec nelíbí, co se tam o sobě dozvídají. Aby ne, kdo by chtěl taky sdílet se světem svoje fotky z nočníku? Světem nedávno proletěla otevřená zpověď třináctileté Američanky Sonii Bokhari, která při svém vstupu na Facebook zjistila, že její matka a sestra sdílely bez jejího vědomí celý její dosavadní život. „Na matčině veřejném účtu byly všechny trapné momenty mého dětství: Můj dopis zoubkové víle, který jsem napsala, když mi bylo pět, fotky mě jako ubrečeného batolete a momentky z rodinné dovolené, na kterých je mi dvanáct. Neměla jsem o tom nejmenší tušení a cítila jsem se velmi ponížená a hluboce zrazená,“ píše Sonia. Připomíná vám to něco?
Nic nového pod sluncem
Přestože je tzv. sharenting, tedy sdílení fotografií, hlášek a úspěchů našich potomků, fenoménem spjatým se sociálními sítěmi, vlastně to není nic nového. Lidé si po staletí zaznamenávali prchavé okamžiky svých životů v denících a skicácích. Dětská fotoalba a pamětní knížky rodiče odjakživa vyzývaly k dokumentování životů dětí. Expert na komunikaci Lee Humphreys vnímá nutkání sdílet informace o dětech jako formu „mediálního účetnictví“. Během našich životů zastáváme vícero rolí, jsme rodiči, partnery, přáteli, kolegy. A podle Humphreyse je jedním ze způsobů, jak se jich zhostit, právě dokumentace. Pomáhá formovat vědomí sebe sama a budovat konzistentní životní příběh. Jestli jste si někdy procházeli starou ročenku, dědečkovy fotografie z cest nebo deník historické postavy, prohlíželi jste si mediální účet, tedy totéž, jako byste si prohlíželi blogové příspěvky nebo něčí timelinu na Facebooku. Sociální sítě jsou poměrně mladé, ale záznamy každodenních životů nikoliv.
Šuplík otevřený všem
Sociální média nabízejí rodičům mnoho pozitiv. Sdílení okamžiků z rodinného života jim pomáhá vytvářet rodičovskou identitu, spojovat se s lidmi, kteří mají podobné problémy a zájmy, vyměňovat si tipy a zkušenosti… Zakazovat rodičům, aby o svých dětech mluvili nebo psali, je sisyfovský úkol. Jenže Facebook nebo Instagram není to samé jako rodinné album fotografií, které leží ve vašem šuplíku, a vy rozhodujete o tom, komu je ukážete a kdy. Cokoliv pověsíte na sociální média, visí na serverech patřících korporacím a vy nemáte prakticky žádnou kontrolu nad tím, kam až to může doputovat. Fotky vašich dětí jsou tak k dispozici ke stažení, a čím víc informací o nich sdílíte, tím větší prostor vytváříte pro možnou krádež jejich identity. Nemluvě o tom, že je můžete vystavit fyzickému nebezpečí v reálném světě, kyberšikaně a ponižování. A co vy víte, třeba jim taky zničit politickou kariéru.
Dvakrát měř, jednou postuj!
Možná teď čekáte, že vám doporučíme všechny sociální sítě okamžitě opustit a vrátit se k papírovým albům. Nebojte se. Bude nám stačit, když si zvyknete filtrovat, co do světa jedniček a nul pustíte a co zůstane zavřené za dveřmi vaší domácnosti. Informovaní rodiče si mohou užívat výhod, které sociální sítě poskytují, a zároveň chránit své děti a jejich soukromí. Právnička Stacey Steinberg z University of Florida říká, že pro informovaný sharenting neexistuje univerzální návod a je věcí každého rodiče, co považuje za přijatelné a co už ne. Nicméně pro toto rozhodování sestavila následující doporučení:
-
Informujte se o pravidlech soukromí služeb, které ke sdílení využíváte.
-
Nastavte si notifikace, například Google Alert, které vás upozorní, když se někde na internetu objeví jméno vašeho dítěte.
-
Zvažte sdílení bez uvádění identity dítěte.
-
Vyhněte se sdílení citlivých informací, jako je zdravotní stav nebo lokace vašeho dítěte.
-
Se staršími dětmi vždy konzultujte, co chcete sdílet, a dejte jim právo veta.
-
Nesdílejte fotky neoblečených nebo spoře oblečených dětí.
-
Vždy myslete na to, jak se vaše dítě bude cítit, až jednoho dne objeví, co jste o něm veřejně sdíleli.
Aby nás jednou neproklely
Nejostřejší kritici sharentingu mluví o narcistických rodičích, kteří vyměňují soukromí svých dětí za pozornost a lajky. Nemluvě o těch, kteří porušují pravidla užívání sociálních sítí a zakládají účty svým dvouletým potomkům. Stacey se ale domnívá, že je možné jít zlatou střední cestou. Sama je matkou a nadšenou fotografkou a rozumí pohnutkám, které rodiče vedou ke sdílení. „Sociální média vás udržují ve spojení s přáteli a rodinou po celém světě, pomáhají budovat komunity a předávat si rodičovské zkušenosti. Z těchto důvodů i já sama často něco sdílím,“ říká. A dodává, že je nutné o tomto důležitém tématu mluvit, a neustále tak zvyšovat množství informovaných rodičů, kteří vědí, že sociální sítě jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Aby se jejich děti za pár let necítily stejně zrazené a podvedené jako Sonia Bokhari.
Text: Natálie Veselá Foto: Getty Images