ALBI Blog
všechny příspěvkyPrůvodce rodiče světem adolescentů: Jak přežít pubertu svých dětí?
09.04.2019 Čtení pro radost
Každého rodiče asi sem tam napadne, co bude, až to přijde. Až vás vaše milované dítko začne okřikovat a kritizovat, že jste trapní. Nejspíš vás děsí představa, co bude, až se potká s lákadly „velkého“ světa. Možná, že vás už teď vyměnilo za kamarády a videohry. A mluví tak, že mu rozumíte maximálně tak citoslovce a zájmena. Následující tipy a názory expertů z různých oborů vám pomohou pochopit změny, kterými si váš dospívající potomek prochází.
Ne nadarmo se říká, že jsou děti zrcadlem svých rodičů. A také, že bůh vymyslel pubertu, aby rodičům nebylo líto, až jejich potomci ve dvaceti vyletí z hnízda. Adolescence je zkrátka období turbulentních změn, které otestují váš vzájemný vztah a hranice vaší tolerance. Nejde jen o to, přežít pubertu bez ztráty květinky, ale především vaši ratolest aspoň na půl cesty dovést k samostatnosti a zodpovědnosti, které na něj netrpělivě čekají. Připraveni? Tak jdeme na to.
1. Nechte je být
„Rodiče jsou biologicky nastaveni k ochraně svých dětí. Nicméně z hlediska evolučního musí každé ochraňované dítě vyrůst a osamostatnit se. A právě puberta je obdobím, kdy k tomu dochází,“ říká skotská spisovatelka Nicola Morganová, která se specializuje na výchovu. Zdůrazňuje, že u teenagerů se tento proces spouští jako první, v době, kdy jsou rodiče stále v protektivním módu. „V mozku rodiče nefunguje žádný spouštěč, který by zavelel k odpojení se od dítěte. Pokud to ale neudělá, nastává problém a nejspíš se s dítětem dostane do konfliktu,“ vysvětluje. A rodinná terapeutka Amanda Majorová s ní souhlasí: „Je úplně v pořádku, že vás mrzí ztráta toho malého mazlivého tvora, nicméně je potřeba se smířit s tím, že vstupuje do nové životní fáze.“ Nemyslete si ale, že vás váš teenager nepotřebuje. „Samozřejmě že ano, i když si třeba myslí pravý opak. Jen se to projevuje jinak, než když byl dítětem, nad nímž jste měli absolutní kontrolu,“ dodává.
2. Chápejte biologii
Díky hormonálním změnám a raketovému fyzickému vývoji se mozky adolescentů skoro přehřívají a nepřestanou, dokud jim není přes dvacet. Je to čistá biologie, která způsobuje, že puberťáci tíhnou k určitým typům chování: emocionální houpačky, menší empatie, větší ochota riskovat, impulzivní chování a potřeba patřit k nějakému „kmeni“. „Stále si připomínejte, že za jeho chováním stojí biologické důvody. Obzvlášť ve vypjatých situacích vám to pomůže jej nezabít,“ doporučuje Nicola Morganová.
Překotný vývoj mozku se odráží také v jeho spánkovém režimu. Puberťák není připravený jít na kutě, když vy chcete, a ráno zase mívá problém vykopat se z postele. Nemá smysl se s ním o tom hádat, není to už batole, kterému můžete nastavovat režim. Zkuste mu naopak pomoci zvyknout si na novou situaci a nechte ho o víkendu dospat.
3. Nezavrhujte videohry
„Hraní videoher je důležitou součástí dětského a puberťáckého světa, takže když je budete hrát s nimi, budete si blíž,“ píše novinář a také hráč Andy Robertson. „Samozřejmě, že když budou hrát moc a sami, pravděpodobně budou izolovaní,“ vysvětluje. A doporučuje udělat z videoher rodinnou zábavu. Nestačí pouze nastavit limity, najděte svým dětem hry, které budou bavit i vás. Hry mohou pomoci s kultivováním pozitivních charakterových rysů, jako je schopnost spolupráce, strategické myšlení nebo laskavost,“ dodává. Podle něj je to stejné jako s jídlem, nejde ani moc o to, kdy jíte, ale co jíte. Stejně důležité je to, co máte na monitoru. Jinými slovy: bezcílné brouzdání po YouTube není to samé jako čas strávený společným hraním dobré strategické hry. „Nepředpokládejte automaticky, že s vámi nebudou chtít hrát. Ukažte jim zájem a možná budete mít celoživotního společného koníčka,” říká Andy Robertson.
4. Udržujte otevřenou komunikaci
„Není pochyb o tom, že způsob, jakým komunikujete, se změní,“ říká Amanda Majorová. Může přijít křik, melodrama, nebo naopak naštvané mlčení. Zkuste si to nebrat osobně. Buďte otevření jakékoli komunikaci a snažte se porozumět jazyku svého adolescenta. Místo konfrontačního rozhovoru přes stůl volte konverzaci v autě, při domácích pracích nebo venčení psa. Oba budete uvolněnější a otevřenější k upřímnému hovoru. Amanda také zdůrazňuje, že je důležité, abyste ho i nadále zapojovali do všech rodinných aktivit. Jeho bručení může ve skutečnosti znamenat „ano, prosím“, tak se nenechte odradit.
5. Nastavte hranice u sociálních médií
Nekonečný online vesmír je pravděpodobně největší rozdíl mezi vaší vlastní pubertou a tou, kterou zažívá vaše dítě. A stejně jako v reálném světě, i v tom onlinovém musíte nastavit hranice. Mějte přehled o tom, co ve virtuálním prostoru dělá. Jděte mu pozitivním příkladem a podporujte ho ve zdravých návycích. Dejte mu nějakou „technologickou zodpovědnost“, nechte ho připojit babičku ke Skypu nebo mu dejte za úkol poučit mladšího sourozence o online bezpečnosti. Svému adolescentovi tak ukážete, že mu věříte. Přesto je potřeba stále připomínat, že i mimo sítě existuje svět. A v neposlední řadě si hlídejte také svoje vlastní návyky. „Je těžké nastavovat nějaká pravidla, když se sami nedokážete přestat dívat neustále na telefon,“ upozorňuje Amanda Morganová.
6. Nepodceňujte psychické zdraví
Spousty běžných mentálních problémů, jako třeba deprese, propukají právě v rané adolescenci. Dětská psycholožka Natasha Devonová často odpovídá na otázku, kdy se „normální“ puberťácké chování stává problémem. „Na tom nezáleží. Co kdyby se vás partner zeptal, jestli je to opravdu vážné, nebo jde jenom o menopauzu? Jak byste se cítili? Když o vás někdo projeví opravdový zájem a naslouchá vám, zlepšuje to chemii ve vašem mozku. Prostě jen vyslechněte, co vám chtějí říct,“ vysvětluje. Zdá se, že generace rozděluje skutečnost, že dnešní puberťáci žijí v technologicky vyspělé době. Rodiče mají tedy tendence dětem vysvětlovat, že se mají lépe než kdokoli před nimi. „Jenže materiální blahobyt vám štěstí nepřinese,“ uzavírá Natasha.
7. Nezapomínejte na sebe
A na svůj partnerský vztah. Starejte se o sebe navzájem a nepodrývejte autoritu toho druhého. A pokud jste svobodným rodičem, hledejte podporu u svého okolí. Zamyslete se nad tím, jestli vaše reakce na chování vašeho puberťáka není ovlivněna vlastními zkušenostmi. „Možná jste jako teenager sekali latinu. Pokud máte doma dítě, které se vzpouzí, počítejte s tím, že ve vás bude vyvolávat pocity žárlivosti na to, že jste sami nerebelovali stejně,“ upozorňuje Amanda Majorová. Zavzpomínat na vlastní mládí je dobré k udržení si empatie a smyslu pro humor. Tak totiž tohle těžké období přežijete lépe vy i váš teenager.
Text: Natálie Veselá, Foto: Thinkstockphoto
