ALBI Blog
všechny příspěvkyPojďte sušit! Měsíc bez alkoholu vylepší zdraví i vztahy
27.02.2019 Čtení pro radost
Zima je doba protikladů. Bujaré Vánoce a masopustní veselice na jedné straně, akce jako suchý měsíc na straně druhé. Nejkratší měsíc v roce nám sice končí, v březnu ale stejně vlezem za kamna a do letních zahrádek času dost. Tak proč čtyřtýdennímu detoxu ještě nedat šanci?
Alkoholu holdujeme už od opice. Tedy od chvíle, kdy poprvé ochutnala zkvašené ovoce. Ethanol prapředkům prospíval. Měl antiseptický účinek, navíc jeho silný zápach usnadňoval pátrání po cenných zdrojích kalorií. O miliony let později jsme se naučili vyrábět alkoholické nápoje; i tehdy bylo daleko zdravější pít slabé pivo nebo víno než vodu plnou bakterií. Ve větším množství se navíc mohly postarat o zábavu nebo odbourat zábrany…
Církevní představitelé se své ovečky snažili krotit. Askezi měly podpořit různé půsty, ale těm samozřejmě předcházely – nebo po nich následovaly – o to větší pitky a oslavy. Co by to bylo za půst bez masopustu? Jak jinak by mělo vyvrcholit sváteční období než tím, že si hromadně vyhodíme z kopýtek? A zase: čím větší excesy, tím víc bylo třeba se následně uskrovnit.
Nejdřív nalít, potom sušit
„Děláme to tak dodnes. Máme sklon pít nárazově a sezonně,“ míní PhDr. Ladislav Csémy, který se v Národním ústavu duševního zdraví specializuje na sociální psychiatrii a výzkum závislostí. „Při různých oslavách, svátcích a volnech pijí lidé víc. U mladých lidí je to většinou v pátek a v sobotu večer,“ popisuje odborník.
Suchá tradice
Co se množství vypitého alkoholu týče, vítězí letní měsíce a doba okolo Vánoc a Silvestra. Po Novém roce sváteční náladu střídávají střídmá předsevzetí a projekty, jako je „suchý“ leden nebo únor. Jsou to takové odpovědi 21. století na tradiční půsty. Ve Finsku tedy první „střízlivý leden“ drželi už v roce 1942, popularitu ale získal až v novém miléniu.
Ve Velké Británii zase od roku 2015 frčí kampaň „Dry January“, kterou zaštiťuje neziskovka Alcohol Concern. A jedna z jejích obdob si užívá čím dál větší zájem v Česku. Kampaň Suchej únor u nás organizuje Liga otevřených mužů a spolupracuje při tom mimo jiné s Klinikou adiktologie nebo právě s NUDZ. Pod heslem „Měsíc bez chlastu dělá divy!“ lidi vybízí, aby si vyzkoušeli měsíc bez alkoholu. Necílí přitom jen na muže, i když právě oni u nás pijí zhruba čtyřikrát víc než ženy. Podle loňského údaje Světové zdravotnické organizace vypije průměrný český muž 23,2 litru čistého lihu za rok. Průměrná Češka se „spokojí“ s 6,1 litru. A všichni dohromady vypijeme alkoholu tolik, že nám v tom konkurují pouze Litva a Moldavsko.
Každý sedmý Čech pije přes míru
Závislost, zhoršená motorika, problémy s učením nebo koncentrací, emocionální trable, ale také onemocnění jater, slinivky, tlustého střeva nebo oběhového systému. V nejhorších případech vážná zranění, sebevraždy nebo smrtelné nehody. To všechno nás ohrožuje, když to s alkoholem dlouhodobě přeháníme.
Zrovna v Česku to není vzácnost. „Vysoká rizika spojená s pitím alkoholu se tu objevují u více než milionu lidí. To je zhruba 15 procent dospělé populace,“ vysvětluje prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., přednosta Kliniky adiktologie. Znamená to, že každý sedmý dospělý, kterého potkáte, je na alkoholu závislý a významně ohrožený riziky, o kterých jsme psali výše.
Suchej únor vám možná pomůže rozpoznat, jestli tu sedmičku nenosíte na čele právě vy. „Pokud někdo měsíc bez alkoholu nezvládne, může to znamenat, že se pro něj pití stalo nebo někdy v budoucnu může stát závažným osobním problémem,“ popisuje profesor Miovský. „Hranice mezi vědomě regulovaným pitím a závislostí je velmi tenká.”
Po měsíci jako vyměnění?
Čtyři neděle bez alkoholu bodnou kdykoli, nejen v únoru. I v případě, že se mezi alkoholiky neřadíte, ale přihnete si rádi. „U lidí, kteří alkohol nadužívají, ale nejsou závislí, se zlepšení tělesného zdraví projevuje právě už po třech až čtyřech týdnech abstinence,“ uvádí Ladislav Csémy. Už krátkodobá zdrženlivost podle něj často vede také k pozitivním změnám v mezilidských vztazích. Celkové zlepšení psychického stavu však vyžaduje trvalejší změny.
Lidi, kteří už tak pijí velmi umírněně, měsíc na suchu přirozeně tolik nepřekvapí. „Změny tělesného i psychického stavu budou vnímat méně. Například to, že si dvakrát třikrát týdně dopřáváte skleničku vína, neovlivňuje zdraví tak výrazně, abyste změnu subjektivně pocítili,“ dodává odborník.
Dvě sklenice – a dost!
Až 60 procent lidí po zkušenosti s podobnou měsíční výzvou zvolní, i když se k alkoholu vrátí. Pokud to udělá běžný konzument, nemusí se bát, že by tělo nepříjemně překvapil. Žádné zdravotní riziko mu nehrozí. Klesne ovšem tolerance, takže i menší dávku pocítí o to silněji.
Úspěšný měsíc bez alkoholu rozhodně není dobré slavit tím, že si při nejbližší návštěvě hospody nebo baru dáte pořádně do těla. „Binge drinking“, tedy nárazové opíjení, obecně odborníci považují za vysoce rizikové. To raději častěji, ale málo. „Pro ženy to znamená například sklenku vína, pro muže ne více než dva půllitry piva denně. Během týdne alespoň dva dny nepijte alkohol vůbec,“ radí Ladislav Csémy.
Podepsal by také známou radu: doplňovat alkohol čistou vodou. Vyvrací naopak rozšířený mýtus o tom, že kdo chce tělo méně zatížit, má si vybírat světlejší pití – například průzračnou vodku místo tmavé whiskey. Nezakládá se bohužel na pravdě. Co však podle specialisty platí určitě? „Známé doporučení legendárního psychiatra, docenta Skály, který říkával: Nikdy nepijte třetí sklenici a nepijte, když to potřebujete.“
Text: Marie Barvínková Foto: Thinkstockphotos
