ALBI Blog
všechny příspěvkyPevná vůle, rituály a něha: Jak naučit dítě spát ve vlastní posteli?
10.02.2020 Čtení pro radost
Možná to bývalo neklidné miminko, možná jste si společným spaním chtěli ušetřit noční vstávání nebo to tak bylo praktičtější kvůli klidnému spánku sourozenců. Důvodů, proč se rodiče rozhodnou sdílet postel s čerstvým potomkem, může být celá řada. Jenže čas letí, teď už je z miminka předškolák a je na čase, aby se naučil trávit noci sám a ve své vlastní posteli. Jak na to?
Za prvé se do té postele už jen velmi těžko vejdete a neustále se navzájem budíte okopáváním a šťoucháním, kvůli čemuž jste všichni konstantně nevyspalí, a za druhé před nástupem do školy stejně budete muset tu pomyslnou pupeční šňůru přestřihnout, ať se vám to líbí, nebo ne. Na vzájemné tulení v kanafasu si vyhraďte víkendová rána a nebojte se, že capání bosých nožiček, které uprostřed noci míří do vaší postele, už nikdy neuslyšíte. Důležité je, aby si vaše dítko zvyklo samostatně usínat dřív, než ho odešlete na první školu v přírodě, a posunulo se tak na další stupeň vývoje směrem k nezávislé bytosti.
Vím, že to zvládneš
Ještě předtím, než přijmete jakákoliv opatření, která změní vaše ustálené spací návyky, promluvte si se svým dítkem o tom, proč to vlastně děláte. Vysvětlete mu, že vaším cílem není se ho „zbavit“, ale zajistit mu dostatek času na kvalitní spánek a vybudování sebedůvěry, vědomí toho, že už je „velké“ a zvládne spát i probouzet se samo. Klidně o tom diskutujte i několik dní, dejte mu šanci si na myšlenku samostatného spaní zvyknout a přípravy podstupujte společně. Nenechte se zviklat jeho odmítáním, škemráním ani případným pláčem. Děláte dobrou věc. Ujistěte ho, že mu věříte a nabízejte mu fyzický kontakt a mazlení během dne. Chvalte ho za dobrou vůli. Strávit noc o samotě mu může připadat jako nadlidský výkon a je na vás, abyste mu dodali kuráž k překonání sebe sama.
Vytvořte vhodné podmínky
Společně se pak pusťte do úpravy pokojíčku tak, aby se z dosavadní herny proměnil na místo k odpočinku. Klidně si zahrajte škatulata s nábytkem a vytvořte mu klidný kout, ve kterém nebude nic rušit jeho spánek. Odstraňte z něj všechna digiudělátka, obrazovky, monitory, displeje a nechte místo maximálně na lampičku a knížku. Bez diskuze. Přesto můžete svému dítěti dopřát trochu kontroly nad situací. Nechte ho vybrat si povlečení, plyšáka do postele, pyžamo a knížku, kterou si před „večerkou“ přeje přečíst. Jestli má hrůzu ze tmy, vydejte se spolu na nákup nočního světýlka. Dopřejte mu pocit, že o svém novém způsobu spaní může rozhodovat alespoň částečně i samo.
Buďte trpěliví a předvídejte
Pediatrička Elisa Basora Rovira, která se specializuje na spánkovou medicínu na americké Southwestern University, upozorňuje, že než bude vaše dítě schopné bez problémů a průtahů usnout samo ve své posteli, bude to pár dnů až týdnů trvat. Proto začněte už teď, počítejte s obstrukcemi a obrňte se trpělivostí. Největším pomocníkem ve vaší snaze vám bude rutina. Neboli přesně daný sled úkonů, které se svou ratolestí absolvujete večer co večer ve stejném pořadí. Hygiena, pyžamo, zuby, kapitola z knížky, chvilka povídání… rituály dodávají dětem jistotu. „Dítě se může psychicky připravit a zbavit se tak úzkosti a napětí z obávaného spánku,“ říká Judith Owens, spoluautorka knihy Take Charge of Your Child’s Sleep. S každým opakováním večerní rutiny se sníží úroveň stresu, který vaše dítě před ukládáním prožívá. Bude vědět, co a v jakém pořadí očekávat a že na konci toho všeho přijde zasloužený spánek.
Netrestejte, chvalte
Zatímco mu čtete nebo vyprávíte pohádku na dobrou noc, seďte kus od jeho postele a snažte se odejít z pokoje dřív, než zabere. Minimalizujte dotyky, ztlumte světla a mluvte potichu a pomalu. Zopakujte mu, že budete jen ve vedlejší místnosti, přijdete ho za chvilku zkontrolovat (odborníci nedoporučují kratší než desetiminutový interval) a že může klidně spát. Pokud se vám vrací jako bumerang, zkuste vydržet klidní a neustupujte, nemilosrdně ho posílejte či doprovázejte zpátky do postele.
Nachází-li si cestičku do vaší ložnice opakovaně uprostřed noci, nezoufejte. Nemusíte ho za každou cenu vyhazovat nebo přenášet. Chcete, aby se naučilo samo usínat. Tak se toho držte. Čím se bude ve své vlastní posteli cítit bezpečněji a pohodlněji, tím méně bude podnikat tyhle noční výlety. Mluvte s ním ale o tom, že když se v noci probudí, stačí zase jen zavřít oči a usnout. Nechovejte se k němu, jako by vás svou nevyžádanou přítomností ve vašich peřinách zklamalo. Naopak, podpořte ho, aby ve své cestě za samostatností vytrvalo a probouzelo se ráno odpočaté a připravené na dobrodružství nového dne.
Vytvořte si tabulku, ve které si společně odškrtněte každou „úspěšnou“ noc, a nechte ho, ať se při pohledu na ni dme pýchou. Udělejte mu za odměnu jeho oblíbené jídlo nebo ho nechte vybrat si do školky oblíbený outfit.
Dostatek kvalitního spánku je základem nejen školních úspěchů. Pro zdraví vašeho dítěte je minimálně stejně důležitý jako kvalitní strava nebo dostatek pohybu. Váš budoucí prvňáček potřebuje 9–11 hodin nerušeného spánku a právě pravidelné večerní rituály vám pomohou dostat ho včas nejen do postele, ale také ráno z ní.
Text: Natálie Veselá Foto: Getty Images
