ALBI Blog
všechny příspěvkyOpravdu je důležité vědět, jaké má vaše dítě IQ?
19.08.2019 Čtení pro radost
Ať chcete nebo ne, časem se určitě setkáte s tím, že vaše dítě někdo bude srovnávat s dětmi ostatními – na pískovišti, ve školce, v kroužku tanečků, na plavání nebo třeba na angličtině. A ačkoli jste uvědomělí rodiče a víte, že každé dítě je jiné, stejně se nějakému srovnávání neubráníte ani vy sami. A co teprve když vám časem bude připadat, že je vaše dítě mimořádně intelektuálně nadané? Sice jste srovnávat nikdy moc nechtěli, ale někde vzadu vám něco našeptává, že jeden malý testík v Mense ještě nikomu neublížil... Jenže co když jo?
„Já to věděl, že jsi génius/k ničemu“
Pokud máte podezření, že vaše ratolest intelektuálně převyšuje své vrstevníky, třeba proto, že od čtyř let čte, zajímá se o vesmír či pravěk v hloubce, která je ostatním dětem cizí, nemusíte hned shánět IQ testy. Jistě, určitě je vhodné poradit se třeba s odborníky z pedagogicko-psychologické poradny, jak k takovému dítěti přistupovat. Obrátit se můžete i na Mensu (klub sdružující lidi s nadprůměrným IQ), která organizuje spoustu aktivit pro nadané děti. Až jak vaše dítě bude na tyto aktivity reagovat, můžete se rozhodnout pro testy IQ.
Ono totiž znát to číslo může být ošemetná věc. Pokud z testů vaše dítě vyjde jako nadprůměrné, možná budete tajně doufat, že z něj bude druhý Stephen Hawking, a budete ho (klidně podvědomě) tlačit do fyziky a matematiky, ačkoli by se raději věnovalo třeba výtvarnému umění. Pokud nastane opačná situace a dítě v testech nijak nezazáří, třeba i kvůli chvilkové indispozici, můžete mít tendence nad ním zlomit hůl. V obou případech je ale potřeba si dát pozor na to, jak o výsledcích v testech s dítětem mluvit – nadprůměrně nadané dítě by nemělo nabýt dojmu, že je chytřejší než jeho kamarádi a všechno mu půjde levou zadní. Dítě, které dosáhlo horšího výsledku, by zase nemělo mít pocit, že nikdy nic nedokáže, protože přece propadlo v testu, a nemá tudíž smysl se o něco snažit.
Místo IQ testů porce zeleniny a výšlap na kopec
Mezi odborníky navíc panuje přesvědčení, že IQ není daná hodnota. S intelektem je to jako s nadáním ke sportu nebo umění – pokud se vlohy nerozvíjejí, lze je snadno udusit a spadnout k průměrnosti. Za přispění okolí se může intelektuální výkon měnit a zvlášť v dětském věku ho lze podpořit správným stravováním, dostatkem spánku, přirozeným pohybem a milujícím zázemím. Jinými slovy pokud se svými dětmi budete trávit čas tím, že si s nimi budete povídat, soustředit se na ně, a ještě si u toho vyšlápnete na třeba na Milešovku, je dost možné, že mu tím pomůžete jednou získat Nobelovu cenu za chemii.
Vysoké IQ spokojený život nezaručí
Zhruba od devadesátých let minulého století se mluví také o emoční inteligenci a řada psychologů ji dokonce považuje za důležitější než inteligenci, kterou chápeme jako rozumové dovednosti. Vysoké IQ zvyšuje pravděpodobnost, že člověk dosáhne vyššího vzdělání a možná i vysokého postu v práci. Zdaleka už ovšem nezvyšuje pravděpodobnost šťastného a úspěšného života. Ať už vašemu dítěti vyšlo v testech IQ nadprůměrné, nebo průměrné, je dobré se zaměřit i na rozvoj emoční inteligence a sociálních dovedností. Jako šťastnější popisují svůj život lidé, kteří v náročných situacích dokážou zvládat své emoce a navíc se umí i vcítit do ostatních. Výchova dítěte je zkrátka dost komplikovaná úloha a nechat se v ní zmást jedním číslem by byla škoda.
Olga Kučerová, psycholožka, poradna při Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy
Znát to „posvátné/obávané/významné/nevýznamné“ číslo opravdu není potřeba, jakkoliv je posouzení úrovně inteligence jednou ze stěžejních částí pedagogicko-psychologického vyšetření dítěte. Výsledkem je kromě hodnoty IQ také (především!) struktura inteligence. Často se stává, že rodiče chtějí znát přesnou hodnotu intelektu, ale já nikdy nehovořím o konkrétním čísle. Rodičům sděluji pásmo, ve kterém se výsledky pohybují, a snažím se odhalovat spíš strukturu inteligence, rozpoznávat silná a slabá místa ve výkonu.
V současnosti vstupuje do popředí tzv. Dynamické pojetí inteligence. V praxi to znamená, že rodič nebo vychovatel může zkvalitňovat poznávací procesy dítěte, strategie řešení problémů atd. Jinými slovy dítě můžeme naučit postupy, které jsou důležité pro úspěch ve škole, ale i v dospělosti.
Text: Jitka Esserová Foto: Getty Images
