ALBI Blog
všechny příspěvkyNeházejte je do jednoho pytle a další rady, jak si to u dvojčat nezavařit
25.07.2019 Čtení pro radost
Narodila jsem se jako dvojvaječné dvojče, které si celý život někdo plete. Babička mě za třicet let ještě neoslovila správným jménem. A tak jsem coby dvojče sepsala pár bodů ze života, kterých byste se jako rodiče, prarodiče nebo kamarádi vícerčat měli vyvarovat.
S dvojčetem po boku se nikdy necítíte osamělí. Máte pořád vedle sebe někoho, s kým si odmalička můžete hrát, sdílet s ním spoustu starostí a řešit celou řadu otázek, protože víte, že si pokládá stejné. Zároveň tvoříte takovou „samozřejmou jednotku“, jež se pravidelně spolčuje proti rodičům, kteří vás po nějaké vaší lumpárně odkážou do pokoje. Kromě hezkých momentů ale dvojčecí vztah přináší i pár složitostí.
Ta podoba!
„Sandro?“
„Já jsem Viola.“
„Vždyť je to jedno!“
… slýchala jsem často ve škole od učitelek i spolužáků. To jsem vážně tak nerozpoznatelná? To jim nestojím ani za to, aby mě oslovovali vlastním jménem? Jenomže ona to není tak úplně jejich chyba. Některá dvojčata jsou si podobná natolik, že je bezpečně rozeznáte, jen když stojí vedle sebe. A někdy ani to ne.
A rodiče dvojčat to také nemají jednoduché. Nejjednodušší je samotné početí, zbytek bývá tak trochu peklo (někdo může nesouhlasit, my si od těch svých vyslechly své). Donosit, porodit, nakojit, uchlácholit, pohladit, obejmout a tak dále. A to všechno dvakrát, prosím.
A čeho se tedy ve vztahu k dvojčatům vyvarovat?
1. Neházejte je do jednoho pytle
„Dvojčata, chcete jet s námi na chalupu?“ „Jsou tady dvojčata?“
Neříkejte jim dvojčata. Klidně o nich tak mluvte, když vás neuslyší, ale jinak to není nic moc příjemného. Představte si, že by o vás někdo mluvil jako o jedináčkovi. Nic moc, co? Každé z dvojčat má svou vlastní identitu a své jméno, proto se snažte je tak i oslovovat.
2. Snažte se je rozlišit
Opravdu vám přijdou tak stejná? Zkuste si alespoň zjistit, které se čemu věnuje, co dělá, co má rádo, jaké má rysy v obličeji, zda má nějaké výrazné mateřské znaménko, barvu vlasů, očí, cokoli pro něj význačného... A k tomu si přiřaďte to správné jméno. Většině dvojčat nevadí, když si je někdo plete, protože jsou na to zvyklá od malička. Uděláte jim ale velkou radost, když zrovna vy nebudete patřit mezi „neznalce“.
3. Netrhejte je od sebe
Když chtějí být ve třídě spolu, nechte je. Může to udělat víc škody než užitku. Pokud si nejste jistí vaším rozhodnutím, nechte si poradit od odborníka, ale především naslouchejte tomu, co chtějí vaše děti. Pokud například chtějí mít na sobě stejné tričko, dopřejte jim to. Co na tom, že současným trendem ve výchově vícerčat je naopak snaha je co nejvíce odlišit. Když totiž koupíte jednomu dvojčeti něco hezkého, veřte, že to druhé bude chtít na chlup stejnou věc, ať už jde o tričko, zmrzlinu, nebo model autíčka. Do určitého věku na tom není nic patologického.
4. Nesrovnávejte je
„Takže ty se víc bojíš a ty jsi naopak víc odvážná?“ „Ty jsi uzavřená a ségra komunikativnější, že jo?“
Rodiče, prarodiče, a dokonce i kamarádi rádi dvojčata srovnávají mezi sebou. Možná ve snaze je rozlišit… A lidská záliba v protikladech je v tomto případě bezbřehá. Pravda je taková, že všechny tyhle vlastnosti se v průběhu života mění a přelévají. Navíc každé dítě je jiné. I to, které přišlo na svět jako dvojče a možná se vůbec nedá stavět do protikladu ke svému sourozenci.
5. Vyhněte se stereotypům
Dvojčata se nehádají. Dvojčata na sebe musí být hodná. Dvojčata se musí mít ráda.
Se Sandrou jsme dostaly několik třídních důtek za to, že jsme se praly. Že to dvojčata nedělají? Blbost! Hádky a drobné nebo větší šarvátky byly u nás v dětství na denním pořádku…. Asi jako u všech dětí, které mají sourozence.
6. Naslouchejte jim
Dvojčata se musí od malička dělit o pozornost rodičů, prarodičů i vrstevníků – mají-li stejnou partu kamarádů. Pokud spolu žijí ve stejné rodině, prochází podobnými, ne-li stejnými obdobími. Ve stejný čas řeší vypadlé zuby, první kolo i první lásky. A to všechno společně, po boku toho druhého sourozence. Někdy to mohou být náročná období, proto je hezké, pokud to jen trochu jde, udělat si plnohodnotný čas na každé z nich.
Text: Viola Černodrinská Foto: Getty Images
