ALBI Blog
všechny příspěvkyJste rodiči puberťáka? Máme pro vás 7 tipů, jak s ním vyjít a nezbláznit se u toho
19.11.2019 Čtení pro radost
Dospívání dítěte je obdobím náročným pro celou rodinu. Vy se nestačíte divit, jak se vám jeho osobnost mění před očima, ono se nejspíš cítí zmatené, řeší svou sexualitu, své místo ve světě, kdo vůbec je a kam směřuje. Těžko říct, kdo z vás to má těžší. Váš cíl je ale stejný. Nějak to přežít… aniž byste se nenáviděli do konce života.
Puberťáci jsou jedinečný a často velmi rozháraný živočišný druh. Touží po individualitě, ale zároveň chtějí někam patřit. Všechno vědí nejlíp, a zároveň jsou neuvěřitelně nejistí. Zkuste si vzpomenout na to, jak jste svou vlastní pubertu prožívali vy. Hrůza, co? Ne, opravdu vám to nedělají naschvál. Jak s nimi vyjít?
1. Nevzdávejte se vzájemných vazeb
Mluvte s ním, kdykoliv bude ochoten naslouchat. Po cestě autem, při vaření… Pro to, abyste si popovídali, nemusíte sedět proti sobě přikovaní ke kuchyňskému stolu a tvářit se jako soudní tribunál. Naopak. Mluvte s ním, o čemkoliv bude chtít. Nevyhýbejte se tématům jako sex, drogy a alkohol. Čím víc se toho dozví od vás a po pravdě, tím lépe. Když si bude chtít povídat o trendech v počítačových hrách, poslouchejte ho. Koukněte se spolu na film. Ptejte se ho na jeho názor a diskutujte s ním. Jako rovný s rovným. Řekněte mu o svých vlastních obavách z toho, že vás už nebude potřebovat. O své vlastní pubertě. O tom, co všechno jste zvorali a jak jste sami vycházeli se svými rodiči, když to na vás přišlo.
2. Zůstaňte pány situace
A to za každou cenu. I kdyby vám podpálil dům během experimentování s marihuanou, nechal se vyhodit ze školy nebo přišel s tím, že čeká dítě, nezuřte. Počítejte do deseti, než něco řeknete. Nechtějte, aby ho strach z vaší reakce přivedl ještě do většího průšvihu. Drobné provokace typu oči v sloup se pokuste přehlížet, čím víc se budete vytáčet, tím víc ho bude bavit vás dostávat do vrtule. Vy jste ten, kdo drží otěže. Ať se děje cokoliv. Pořád mějte na paměti, že přežít je to, oč tu běží.
3. Nastavte jasné hranice a buďte důslední
Většina teenagerů touží po větší nezávislosti a svobodě a někteří zkouší, kam až mohou zajít. Proto je pro funkční chod vaší domácnosti a koneckonců i vašeho vztahu důležité nastavit jasné hranice. Nedělejte jim ze života vojnu, nejefektivnější jsou hranice férové, smysluplné a platné v každé situaci. Umožní vám udržet si vzájemný respekt. Dejte jim důvěru a předem upozorněte na možné důsledky, pokud ji zklame a hranice překročí. Zdůrazněte, že o tom, co se stane, rozhodne on. Naučte ho zodpovědnosti za jeho rozhodnutí.
4. Pěstujte smysl pro humor a zdravou empatii
Jinými slovy, nepruďte zbytečně. Autoři knihy Respektovat a být respektován doporučují konstantně přemýšlet o tom, co byste dělali, kdyby na místě vašeho dítěte byl dospělý. Asi byste mu neudělali scénu, protože už zase ztratil rukavice, má v pokoji bordel nebo omylem rozbil váš milovaný mixér. Mějte pochopení pro to, že prochází těžkým obdobím, nekecejte mu do všech triviálních věcí a vystříhejte se nevyžádaných rad. Ty totiž povedou jen k tomu, že vás bude vnímat jako „nepřítele“. Dopřejte mu prostor. A pokud vás vytočí, zkuste se do něj vcítit. Empatie není omluvou pro neakceptovatelné chování. Pomůže vám ale řešit situaci bez toho, aby mezi vámi vyrostla zeď vzájemné nenávisti a strachu.
5. Dejte jim šanci řešit problémy
Spousty teenagerů rebelují, protože jsou přesvědčeny, že jim dospělí nenaslouchají. Když vaše dítě dělá problémy nebo je evidentně ve stresu, nabídněte mu možnost si promluvit. Buďte tu pro něj a čas od času mu to připomeňte, ale netlačte. Nechte ho, ať za vámi přijde, až bude sám chtít. Když vám sděluje svoje zážitky a myšlenky, nepřerušujte ho. Dovolte mu, aby se mohl vypovídat bez obav z odsudku nebo hodnocení. Než mu nabídnete řešení, zeptejte se ho, jestli chce slyšet váš názor. Když odmítne, nezlobte se na něj. Právě mu pomáháte najít sebe sama v přímém přenosu. Při řešení konkrétních situací se ho vždy ptejte, jak by k nim přistoupil. I kdyby měl největší průšvih, co si dovedete představit, dejte mu šanci, aby byl aktivním účastníkem jeho řešení. Netrvejte na tom, aby to bylo po vašem. Proberte spolu možnosti a najděte konsenzus. Pokud možno. No, a když uslyšíte jen výčitky a stížnosti a kritiku, tedy uvidíte, že je sám naprosto bezradný, nekoupejte ho v tom a udělejte, co sami považujete za vhodné.
6. Z průšvihů vyvoďte důsledky a vyžadujte respekt a spolupráci
Když váš puberťák trvá na porušování rozumných pravidel a nastavených hranic a „ne“ pro něj není odpověď, vyvoďte důsledky. Schopnost ukázat na to, k čemu nepřijatelné chování vedlo, je jedním z nejsilnějších nástrojů pro „uzemnění“ mladého rebela či rebelky. Pokud to správně formulujete, dáváte svému teenagerovi prostor na to, aby se probral a přešel z odporu ke spolupráci. Neustupujte a nenechte se přeprosit. Jakmile to uděláte jednou, nastavíte precedens, který si vaše dítě zapamatuje, a máte problém. Chcete-li respekt, chovejte se jako respektování hodný jedinec. Je to náročné, ale berte to jako příležitost k osobnímu růstu. Ne nadarmo se říká, že děti jsou našimi největšími učiteli.
7. Nezapomínejte na sebe
Možná to teď tak vypadá, ale váš svět není jen práce a trápení s vaším puberťákem. Dělejte si radost, věnujte se koníčkům, potkávejte se s přáteli, relaxujte. Čím víc budete nad věcí vy, tím méně vášnivých střetů s vaší ratolestí vás potká. I když si myslíte, že už nemáte žádnou kontrolu nad tím, kam vaše dítě směřuje, jste pro něj přesto stále vzorem. Copak se nepodobáte čím dál tím víc svým vlastním rodičům? Tak vidíte. I váš puberťák dospěje. Dřív, než si myslíte. A co od vás okouká, si ponese životem, přestože mu teď možná připadáte jako ten nejtrapnější člověk pod sluncem.
Život s puberťákem je zkouškou pro spoustu rodičů a může být náročný až otravný. Nenechte se jím ale semlít. Pokud si nevíte rady, nestyďte se obrátit na odborníka a požádat o radu či pomoc. Ať už máte doma bitevní pole, nebo tichou domácnost, všechno se dá řešit a podceňovat psychické zdraví, ať už svoje, nebo vašeho teenagera, se nevyplácí. Veškeré mezilidské vztahy jsou křehké. Terapeut nebo psycholog vám pomůže se dostat ze začarovaného kruhu dřív, než bude pozdě.
Text: Natálie Veselá Foto: Getty Images
