ALBI Blog
všechny příspěvkyJe vaše dítě alergické na psy a kočky? Máme pro vás řešení!
02.04.2020 Čtení pro radost
Ne každý má to štěstí, že se může tulit ke všemu, co svět fauny nabízí. Nejčastějším důvodem je vliv imunitních reakcí, kterým se souhrnně říká alergie. Naštěstí existuje několik tvorů, kteří si alergiky z fleku mohou vzít do parády. O které se jedná, abyste nemuseli zůstat „jen“ u rybiček?
Pro vývoj psychiky dítěte může být mazlíček v domácnosti velkým přínosem. Dítě se v kontaktu se zvířetem neučí pouze zodpovědnosti, ale rozvíjí též jemnou motoriku a empatii. Kontakt s přirozenými mikroby, doprovázející zvířecí přítomnost, zvyšuje obranyschopnost lidských spolubydlících. V posledních letech se rozmohlo šlechtění genetických mutací na bezsrstost běžných domácích mazlíčků. Vybrat si tak dnes můžete ze škály lysých koček (sfinx), nunu potkanů či morčat. Lysá plemena však nezaručují celistvou hypoalergenitu, neboť ztrácejí lupy, na které existuje alergie. Jejich způsob a nároky na život oproti chlupatým verzím jsou o něco náročnější, a může se dokonce zdát, že šlechtění takových forem už přesahuje etický rámec… Máme pro vás ale spoustu tipů na spolubydlící různých rodů a čeledí, kteří dokážou být vděčnými parťáky v domácnosti.
Místo kočky leguán
Mysleli jste, že citu a náklonnosti jsou schopni jen teplokrevní živočichové? Z větší části tomu tak je, ale existují výjimky. Ochočený leguán zelený nejenže lidskou společnost vyhledává, ale také mu prospívá. Můžete jej bez obav nechávat běhat volně po bytě, dorůstá totiž velikosti přesahující jeden metr, takže od určitého věku se vám doma neztratí.
V teplých letních měsících je možno leguána dokonce brát na vodítku ven. Samozřejmě pouze tam, kde víte, že po něm neskočí pes, kočka nebo zvědavý dravec. Leguán je navíc z větší části vegetarián, takže mu nebudete muset shánět „živé oběti“.
Tahle ještěrka, je schopna rozpoznat jednotlivé členy domácnosti a podle toho se chovat. Rádi se nechávají hladit a chovat. Indiáni Střední a Jižní Ameriky věří, že mají schopnost vytahat „zlo“ a kódy nemocí z člověka, aniž by to jim samotným škodilo. Taková dovednost se do domácí lékárničky určitě hodí, co myslíte? S návykem na majitele je důležité začít co nejdříve. Mladší jedinec bude v budoucnu ochotnějším parťákem než odrostlejší kolega. Inu – starého leguána novým kouskům nenaučíš.
Hebká a náladová činčila
Z Jižní Ameriky pochází rovněž hlodavec jménem činčila vlnatá. Jeho přirozeným prostředím je vysoké pohoří Andy. Mrazy a ostrý vítr vyvinul u činčil unikátní kožich, který postrádá klasické vlastnosti alergenní srsti ostatních savců. Nemastí se, nevytváří tolik lupů a velmi málo líná. Chlup je u činčil tak jemný a hebký, že se dokonce pro typickou hebkost činčily používají v zooterapiích u dětí s problémy s kontaktem. O svůj kožich činčila zajímavě pečuje, koupe se totiž v písku, čímž eliminuje alergeny.
Přestože se tenhle hlodavec nechá rád podrbat za uchem, proběhne se vám po klíně nebo zkontroluje, jestli nemáte něco dobrého na zub, nepočítejte s typickým mazlením jako u psa či králíka. Činčila si čas na pozornost vybírá sama a svou nelibost dá klidně najevo – její tajnou zbraní je stříkací pistole, kde nábojem je moč! Tuhle techniku si ale nechává spíš proti jiným zvířatům, psům a kočkám. Vás asi spíš kousne.
Činčila se ráda proběhne, jen dbejte na to, ať jsou všechny kabely v místnosti schované. Po čase se sama vrátí do svého domečku. Svou náladovost vyváží zajímavým a osobitým chováním s růzností povah kus od kusu. Její předností oproti morčeti, králíkovi nebo inteligentnímu potkanovi je také fakt, že činčilí exkrementy téměř nezapáchají. Pro citlivé a alergické nosy je tedy její chov vhodný.
Želva přítulná
Další vhodnou alternativou může být některý z četných druhů suchozemských želv. Stejně jako leguán i ony patří mezi plazy a stejně jako leguán se dokážou naučit sociálnímu kontaktu s člověkem. U želv sice není kontakt tak rozmanitý, o to jsou ale méně náročné na péči. I zde ovšem platí, že čím dříve se s kontaktem začne, tím lépe. Jděte na to pomalu a želvu zbytečně nedrážděte, ať v ní neprobudíte agresi. Tohle však platí pro všechny typy domácích mazlíčků.
Vybírat můžete z druhů, jako je želva zelenavá, želva ostruhatá či želva pardálí… S vodními želvami si tolik kontaktu v pokročilém věku neužijete, jejich nevýhodou kromě vodního biotopu je také predační typ stravování, takže pro kousnutí si nejdou daleko… O přítulnosti suchozemských želv se naopak můžete přesvědčit například na YouTube, kde existuje mnoho záznamů, jak se želvy přátelí s kočkou a dalšími souputníky domácnosti.
Pro mořskou vílu krab
Hledáte nevšedního spolubydlícího? Vhodným kandidátem může být krab. Existuje více možností, jakého kraba pořídit, ale podmínky pro chov jsou v zásadě podobné. Nejdostupnější a také největším dostupným zástupcem je krab suchozemský. Krab ve svém teráriu potřebuje vodu i souš, což nabízí zajímavé estetické možnosti, zároveň je všežravec, takže se s ním můžete podělit například o odřezky z kuchyně… Krabi se nechají krmit přímo z ruky, i když i to chce svůj čas. U některých jedinců je možné dokonce docílit procházky po vlastním těle– jakési mazlení à la Ariel, ale primární zdroj kontaktu od něj raději nečekejte. Za to vám poskytne celou škálu zajímavého chování. O něco menší krab mangrovový dokonce snese chov s jinými vodními živočichy, a je tak skvělým oživením akvária – ovšem nezapomeňte na ostrůvek.
Šnek, nebo králík?
Věřte nevěřte, mezi chovateli naleznete takové, kteří jako plnohodnotného mazlíčka berou šneky z rodu Achatina. Někteří zástupci totiž mohou dorůst až velikosti králíka a kontaktu s člověkem se nebrání. Je třeba počítat se slizovou stopou, ale i ta může být k užitku, neboť má na lidskou kůži regenerační účinek. Tenhle šnek je navíc výborný strávník zeleninových odřezků z kuchyně.
Inteligentní vepřík
Chov prasat jako domácích mazlíčků se u nás příliš neuchytil. Samozřejmě to souvisí s obrovskými nároky na péči o tohoto zajímavého tvora v domácím prostředí. Přesto jejich chov skýtá tolik benefitů! Vědci odhadují prasečí intelekt na úroveň 3–5letého dítěte. To z něj dělá výborného společníka, ale i náladového srandistu. Prase se umí naučit chodit vykonávat potřebu na určené místo, ale lze jej rovněž venčit jako psa. Jeho všežravost z něj dělá nenáročného strávníka, který navíc miluje kontakt. Prase dokonce zvládne i soužití s ostatními mazlíčky v domácnosti. Oproti psu prý ale v žádném povelu či zákazu nesmíte nikdy ustoupit, protože prase je tvor tvrdohlavý, snadno si pak z jednoho vašeho ústupku udělá normu. Díky svým sociálním dovednostem se pašíci používají také pro účely zooterapie.
Vícedruhové akvárko
Pokud všechny proběhlé možnosti neuspokojily vaše časové možnosti a vaše dítko ostrouhá zase jenom s rybičkami, nezůstaňte u omšelých sestav pro tzv. začátečníky! Samotní prodejci i rodiče mají tendenci dětem pořizovat vždy tu nejjednodušší druhovou skladbu se stále se opakujícími rybičkami, jako jsou neonky, paví očka, čichavci, skaláry… Ale představte si, že i mezi akvarijními osadníky jsou celkem nenáročné druhy, které oplývají vlastním charakterem i schopností kontaktu s člověkem!
Psa si samozřejmě z rybičky nevychováte, ale výzkumy u některých ryb odhalily schopnost rozlišit konkrétní osoby. A s jakými druhy ryb si tedy pokecáte? Akara modrá neon-blue je nenáročná, zvídavá a navíc nádherná ryba, kterou bude zajímat každé vaše mihnutí kolem akvária. Pravda, zřejmě bude jen pokřikovat „co bude k jídlu?!“, ale její reakce na člověka je velmi působivá, navíc se dobře snese s jinými druhy ryb i se zmíněným krabem mangrovovým.
Dalším z kontaktních, a přitom nenáročných druhů je bojovnice pestrá. Ta si svého páníčka v místnosti ráda hlídá a po chvíli cviku je ochotna nechat se krmit téměř z ruky. Pinzetou přímo do úst můžete krmit sladkovodní druhy čtverzubců – to jsou ti, co se při leknutí nafukují… Jsou však vhodní pouze do jednodruhového akvária.
Chytrý jako rybička!
A která akvarijní ryba že je nejchytřejší? Rypoun Petersův, bizarní tvor, který dokonce prostor své nádrže organizuje podle vlastního vkusu a počítá se mezi druhy schopné pracovat s předměty, tedy patří svými schopnostmi mezi primáty, krkavcovité ptáky, nebo třeba kytovce… Možná se budete divit, ale úroveň vědomí ryb není vůbec plochá. Čím více se tato živočišná skupina zkoumá, tím sofistikovanější projevy vědci nacházejí. Od rozpoznání sebe sama v zrcadle přes přátelské mezidruhové svazky, práci s předměty až po skupinové strategické a předvídavé myšlení… V akvárku tak rozhodně nemusí být nuda.
Text: Jacob Tetzeli Foto: Getty Images
