ALBI Blog
všechny příspěvkyJak na lepší imunitu? Zkuste pravidelně meditovat
26.03.2020 Čtení pro radost
V současné době si mnoho lidí svou obranyschopnost organismu předchází více než před pár měsíci. Vedle vitamínů, zdravého jídla a pití můžete vlastní imunitu zvýšit také pravidelnými meditacemi. Nevěříte? Čtěte dál.
Obliba meditací mezi lidmi neustále roste. Důvody jsou různé. Účinky meditací, stejně jako rozmanitost meditačních způsobů, jsou natolik květnaté, že si dnes vybere opravdu každý. Mnohé vědecké výzkumy ukázaly, že meditace je v přímé vazbě s posilováním imunity našeho organismu. Pojďme se společně podívat na zjištěná fakta i způsoby, jak pomocí meditace zlepšit svoji obranyschopnost.
Med, čaj a meditace
Když na vás něco leze, doplňte ostřílenou skladbu vývar – čaj s medem a postel o meditaci. Trik je v tom začít včas. Mystici ze všech koutů světa se shodují, že s meditací člověk má začít tehdy, když je zdráv. Tato dovednost se musí cvičit a prohlubovat, jako každá jiná. Člověk rušený vlastním ucpaným nosem či škrábáním v krku a s malou meditační zkušeností se do kýženého stavu jen tak nedostane.
Regenerační procesy jsou ve vysoké míře propojeny se správnou hormonální sekrecí a té se daří nejlépe, když je člověk v klidu. Stav mysli a těla bohužel nelze nahradit sledováním oblíbeného seriálu, takže ten si nechte za odměnu po odmeditované čtvrthodince. Určitě se to vyplatí, protože již v roce 1982 proběhl v Americe vědecký výzkum, který porovnával biologický věk dvou skupin lidí ve věku 50 let. Jedna skupina neměla s meditací nic společného, kdežto druhá praktikovala pravidelnou meditaci alespoň předchozích 5 let. Výsledky ukázaly, že biologický věk byl o 12 let nižší u meditujících padesátníků než u jejich nemeditujících vrstevníků.
Pár motivačních rekordů
Práce s myslí pomocí meditačních technik není v západním světě nic nového. Propojování s řešením zdravotních problémů však můžeme sledovat až od 60. let minulého století. V roce 1964 vznikl obor psychoneuroimunologie, který zkoumal vazby mezi psychikou a imunitou. Tehdy meditace pomalu expandovala za hranice spirituálně myslících lidí. Od té doby vzniklo mnoho dalších metod pracujících s meditačními technikami. Vždy se jednalo o kombinaci dechu, směřování pozornosti a snížení rychlosti mozkových vln. Ovoce úspěchu se sklízelo na poli onkologie, léčby neurodegenerativních poruch nebo deprese.
Ale jak by to všechno mělo fungovat? To si vážně stačí na pár minut sednout do lotosového sedu a pak vstát zdravý jako rybička? Pojďte se podívat, co se během vaší chvilky klidu děje v těle.
Čistá mysl, půl zdraví
Amygdala je párová část mozku zodpovědná za emoční reakce v přímé vazbě na paměť. Zadává například pokyny ke stresovým reakcím těla, jako je třeba panická strnulost. Instinktivní strach určitě není něco, čeho bychom se měli zbavovat, avšak amygdala propojuje emoční reakce se situacemi v paměti, které již dávno pozbyly platnosti, a tím, aniž si většinou všimneme, „zbytečně“ produkujeme stresové hormony, i když se zrovna nic neděje.
Takové situace jsou dnem otevřených dveří pro nemoci. Své o tom vědí například lidé trpící na opary – jedno střední leknutí a opar je na světě… No vážně! A opar je vir, který čeká, až se organismus oslabí – třeba psychickým stresem. Právě v této fázi má meditace na imunitu blahodárný vliv.
Ukázalo se, že i nepravidelnou meditací dochází k jakési kultivaci mnohých nervových center, včetně amygdaly. Při meditativním stavu se totiž čistí ty dráhy v mozku, které vyvolávají dnes již neopodstatněné a v konečném důsledku škodlivé reakce. Zmizí vyhrocené výkyvy nálad a objeví se lepší sebereflexe. Prvním ze zmíněných vlivů na imunitu je tedy eliminace zbytečného stresu. Ale to není všechno. Bylo navíc zjištěno, že pravidelnou meditací rostou také mozková centra zodpovědná za empatii, paměť a kognitivní funkce.
Když na vás něco leze
Po úspěšné meditaci se člověk cítí leckdy odpočatější než po ranním budíčku. Jak je to možné? Při hlubších ponorech do vlastní mysli se organismus dostane do relaxačního stavu velmi podobného spánku. Rozdíl je v tom, že pozornost zůstává bdělá, ačkoliv se mozkové vlny zpomalují. Tím dochází k odpočinku a tělo může spustit regenerační procesy, které nejenže k síle imunity přispívají, ale je-li oslabena, jsou schopny ji znovu nahodit.
Nádech, výdech
Vědomá práce s dechem je základem většiny meditačních metod. Jedná se o jedinou tělesnou funkci, která je přirozeně jak vědomá, tak nevědomá. I proto považuje jóga dech za přímého prostředníka mezi člověkem a božstvím. V meditačních technikách nalezneme například takovou práci s dechem, jež učí člověka vést dech do míst, kde se orgány imunity nacházejí. Není to zas tak těžké. Spojením vůle a dechu můžeme snadno docílit zvýšeného prokrvení různých částí organismu.
Imunitu lze prodýchat na několika místech v těle. Příkladem je pánev, hrudní kost či klíční kosti, kde v kostní dřeni vznikají bílé krvinky – hlavní činitelé imunity. Na čem se v rámci ochrany organismu shoduje jóga, buddhismus i šamani z jihoamerických And, je centrum uprostřed hrudi, které je v meditaci prý důležité rozvíjet. Právě uprostřed hrudi nalezneme brzlík, jeden z významných orgánů imunity.
Právě s centrem v hrudi je mistry na obou kontinentech doporučováno pracovat každý den. Dech a svou pozornost si nosíme všude s sebou. Nic nedáme za to, vyzkoušet si na vlastní kůži moudrost předků, zvláště v dnešní době, kdy jsme za vlastní imunitu ochotni platit velké peníze. Pro co jiného než pro zdraví to vyzkoušet?
Text: Jacob Tetzeli Foto: Getty Images
