Celý den jen si zpívám
Studie zkoumala tisíce dětí předškolního a mladšího školního věku, kolik času trávily aktivním nebo pasivním poslechem hudby a jejich akademické úspěchy. Výsledky mluví za sebe. Děti, které byly hudbě vystavené, měly lepší výsledky ve škole, a to zejména v jazycích a humanitních oborech, které vyžadují „memorování“. Oproti tomu děti, které se hudbě věnovaly aktivně, měly markantně lepší výsledky v matematice a na svých SAT (standardizované „Zkoušky dovednosti žáka“) měly v průměru o 19 procent lepší výsledky. Takže ano, hudba nás dělá chytřejšími, ale stojí to za všechna ta utrpení spojená s malým houslistou v bytě?
Mohlo by, protože muzika nepomáhá jenom ve škole. Hudba pomáhá dětem rozvíjet jazykové schopnosti, emoční inteligenci a empatii, učí je tančit, což je zvlášť v raném dětství (a pak znova v pubertě) důležitý sociální fenomén. Nejpozitivnější účinek má hudba na ty nejmenší, kteří se při jejím pravidelném poslechu mnohem rychleji naučí mluvit. A kromě toho je hudba radost! Tak si ji užijte.
Co jim pustit?
Tady opouštíme teritorium zmapované průzkumem USC a přesouváme se k moderním psychologům, kteří obrací klišé o Mozartovi na hlavu. Jak už jsme zmínili, hudba pomáhá dětem s vývojem, dospělým s pamětí a soustředěním. Ne vždy se ale musí jednat o klasiku. Je v podstatě jedno, jestli vám společníka dělá Joseph Haydn, Alice Cooper, Britney Spears, nebo Hudba Praha.
Stačí, aby se vám a dítěti hudba líbila, a bude to fungovat. Navíc si můžete užívat vlastní výběr hudby, než vám ji mladší členi rodiny začnou kritizovat. Mezi vlivem instrumentální a vokální hudby neexistuje prokazatelný rozdíl, Einsteina tak z vašeho dítka může udělat i Paul Van Dyk. Samozřejmě ale platí, že když vás nějaký obzvláště pěkný text chytí za uši, ve čtení se nebude pokračovat snadno. Nebojte se střídat žánry, tempo a náladu toho, co hrajete. Kromě jedničkáře tak vychováte i hudebního znalce.
Text: Robin Hendrych, Foto: Thinkstock