Na první listopadový pátek připadá letos Památka zesnulých neboli Dušičky. Lidé se vrací do svých rodných měst a vsí, aby položili květiny a zapálili svíčku na hrobech svých blízkých. Většina z nás se v dětství víc těšila na Ježíška, než na Dušičky. Povinná výprava na hřbitov, zápach zvadlých květin a okaté čištění náhrobních desek, aby sousedi nepomlouvali. Člověk by tehdy neřekl, že to jde i jinak! Přinášíme vám proto pár příkladů ze zahraničí, které vás mohou inspirovat k jinému způsobu truchlení.
Mexiko: Día de los Muertos / Den mrtvých (31. 10. – 2. 11.)
Mexické dušičky jsou tak nějak přesný opak těch našich. Ulice září barvami, tančí se, zpívá a všude je hromada dobrého jídla. Na hroby zesnulých se pokládají věci, které měli rádi zaživa, vzpomíná se a hlavně hoduje. Přímo na hřbitově. Mexičani totiž věří, že v tyto magické dny se k oslavám připojují i ti, kteří již svět živých opustili. A to je přece důvod k veselí!
Těchto svátků neznalého turistu mohou překvapit všudypřítomné lebky a symboly smrti, to vše vyvedeno v pestrobarevném a veselém provedení. Tady se prostě smrt vnímá jako přirozená součást života a tu je třeba oslavovat. Pokud vás tahle filozofie nadchla a nestíháte už narychlo koupit letenku, koukněte se aspoň na loňskou pixarovku Coco, která se celá točí právě kolem Día de los Muertos. Je plná barev, hudby a dojetí, přesně jako mexický Den mrtvých.
Čína: Zhong Yuan Jie / Měsíc hladových duchů (srpen)
Čínské svátky mrtvých mohou na první pohled působit také celkem vesele. Všude v ulicích jsou malé oltářky s vonnými tyčinkami a spoustou dárků, rodiny se setkávají u veliké hostiny. Jednou ročně se totiž prý otevírají brány do jiných světů – nebeského, ale i pekelného. Duchové se potulují světem živých a vy si musíte dát pozor, abyste s nimi zůstali zadobře. A jak už název svátku napovídá, duchové potřebují nakrmit! Kromě jídla a pití takový duch ocení i peníze, mobil nebo auto. Prostě všechno, co mají rádi i živí. A když chcete něco poslat mrtvému, musíte to spálit.
Aby Číňany pálení iPhonů nezruinovalo, pálí se jen papírové miniatury věcí a tzv. pekelné peníze, které v tuto dobu koupíte v každé sámošce. Holt jednou materialista, navždy materialista. Měsíc hladových duchů není Číňany vnímán jako šťastný, nedoporučuje se dělat žádná důležitá rozhodnutí. Ti pověrčivější nechodí ani plavat do bazénu, aby je duch hladové prababičky nestáhl ke dnu.
Nepál: Gai Jatra / Festival krav (konec srpna až začátek září)
V Nepálu je památka zesnulých hlavně o cestě k vypořádání se se zármutkem. Každá rodina, která za uplynulý rok o někoho přišla, má povinnost vyslat do průvodu krávu (pro hinduisty nejposvátnější zvíře). Samozřejmě ne každá rodina si může krávu dovolit, ale je přípustné jako náhradníka vyslat malého chlapce v převleku. Průvod má tak až psychologický efekt: nikdy nejste jediní, kdo trpí, a nemusíte na to být sami.
Svátek Gai Jatra se začal slavit pro krále Pratap Mara, kterému zemřel syn a jeho žena se s jeho smrtí nemohla smířit. Král svou ženu chtěl zase vidět veselou, proto vyzval všechny své poddané, kteří také nedávno o někoho přišli, k vytvoření průvodu. Lidé se oblékli do bláznivých kostýmů, vzali s sebou krávy (nebo jejich napodobeniny) a vytvořili roztančený průvod. Bylo dokonce povoleno dělat si legraci ze samotného krále. Královna tak viděla, že i ti, co zažili tragédii, se dokážou dál smát. Ona totiž sdílená bolest je poloviční bolest!
Text: Simona Ondráková, foto: Thinkstockphotos, Profimedia