ALBI Blog
všechny příspěvkyBizarní jména? Překvapí mě jen máloco, říká znalkyně
05.02.2019 Čtení pro radost
Vybrat jméno pro dítě není jen tak. Nestačí jen vybrat, co se vám líbí, musí to také schválit úřady. Na rozdíl od některých zemí, kde se křestní jména nijak neregulují a po ulicích tak chodí třeba Jablko (dcera Gwyneth Paltrowové), North West (dcera Kim Kardashianové), Audi, Nebezpečí, Facebook, Orgasmus a řada dalších ještě bláznivějších, u nás velkou fantazii rodičů brzdí zákony. V současné době je možné vybrat si asi ze 17 tisíc registrovaných křestních jmen.
Když chce někdo jiné jméno, požaduje matrika znalecký posudek. „Zákonná regulace funguje jako ochrana zejména pro malé děti, které se v tomto ohledu nemohou bránit „přílišné kreativitě“ svých rodičů a které by se mohly stát například obětí posměchu ze strany svých vrstevníků, pokud by jim rodiče vybrali nějaké bizarní slovo jako jméno,“ vysvětluje Martina Ptáčníková z oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český, které se zpracováním posudků zabývá.
Podle čeho se ověřují návrhy netradičních nebo cizokrajných jmen?
Při naší práci vycházíme z široké škály odborných zdrojů. Požadovaná jména hledáme v domácí i zahraniční onomastické literatuře, složitější případy orientálních jmen pak často konzultujeme s odborníky na daný jazyk nebo i s kolegy ze zahraničí.
Přibývá u nás pokusů o dávání extravagantních křestních jmen?
Pokud bychom měli soudit jen z počtu znaleckých posudků, které Ústav pro jazyk český vydává, pak ano. V roce 2010 jsme vydali okolo 50 posudků, v roce 2018 už to bylo téměř 170. Nárůst počtu neobvyklých křestních jmen je dán například populárními zahraničními filmy a seriály, méně obvyklá jména se také běžně objevují u dětí ze smíšených manželství. Pojem „extravagantní“ je však velmi relativní. Pro někoho jsou extravagantní například i jména, která se v Čechách dříve běžně užívala, ale byla v průběhu dějin téměř zapomenuta a nyní se znovu stávají oblíbenými. Příkladem mohou být ženská jména Meda nebo Jenovéfa, jejichž frekvence nyní opět vzrůstá.
Máte příležitost o tom přímo mluvit i s rodiči, kteří taková jména navrhovali? Nechají si vysvětlit odborné protiargumenty?
S rodiči při naší agendě samozřejmě běžně komunikujeme. Pokud už dopředu tušíme, že by mohl být se jménem problém, snažíme se jim podání žádosti o znalecký posudek rozmluvit. Pokud to i přesto udělají, musí počítat s tím, že posudek nemusí být vždy pozitivní a že i za negativní posudek musí podle zákona bohužel zaplatit. Negativních posudků však vydáváme málo, jsou to jednotky procent, většina lidí si od nás nechá poradit a svůj výběr přehodnotí, když slyší o možnosti, že by posouzení jména nemuselo dobře dopadnout. Pokud už přeci jen vystavíme negativní znalecký posudek, žadatelé už nemají důvod se nám ozývat, nijak silnou zpětnou vazbu od nich tedy nemáme.
Ačkoli jsou určitá pravidla známá, nakonec rozhoduje matrikářka, zda navržené jméno povolí. Překvapila vás některá taková rozhodnutí?
Ano, poslední slovo má vždy matrika, pro kterou posudky vydané znalcem slouží jen jako doporučení. Jak jsem však říkala, komunikace s rodiči v naprosté většině případů končí tím momentem, kdy jim odešleme posudek. Pokud by matrika schválila jméno, které my jsme nedoporučili, nebo naopak neschválila to, na které jsme napsali pozitivní posudek, nijak se to nedozvíme. Lidé už nemají důvod nám to dávat vědět.
Před pár lety například rodiče na Pardubicku pojmenovali svého syna Stehno, co si o tom myslíte?
Jedná se o omyl, který je bohužel neustále dokola opakován a šířen nejrůznějšími médii. Žádná osoba se takovým křestním jménem nejmenuje. Do veřejně dostupných databází křestních jmen se jedenkrát omylem dostalo příjmení Stehno, které je u nás poměrně časté, má jej asi 600 nositelů. Jde tedy jen o chybu ve statistikách.
Objeví se ještě dnes mezi jmény, která rodiče chtějí dát svým dětem, taková, která vás překvapí, pobaví nebo i šokuje?
Myslím, že mě a mé kolegy z oddělení onomastiky zaskočí jen málokterá žádost. Osobně jsem však spíše prakticky zaměřený člověk a divím se vždy třeba křestním jménům nadměrně dlouhým. Nejdelší křestní jméno, na něž jsem psala znalecký posudek, mělo 17 písmen. Žadatel ho chtěl pro svého novorozeného syna jako jedno z jeho dvou křestních jmen. Nutno říci, že ani druhé vybrané křestní jméno ani jejich příjmení nebyla nijak krátká. Když si představím, že bych něco tak dlouhého musela psát v úředním styku do kolonek, které na to nejsou stavěny, nebyla bych z toho asi nadšená.
Mohla byste dát příklad některých jmen, na která jste dali negativní posudky? Rozesmálo vás nějaké?
Bohužel nemohla, z etických důvodů není možné uvádět konkrétní příklady. Obecně lze však říci, že nemůžeme doporučit ženská jména pro osobu mužského pohlaví a naopak, křestním jménem nemůže být ani příjmení nebo jméno obecné, jako je třeba „stůl“, stejně tak se nelze kladně vyslovit ke jménům domáckým, jako například Jiříček. Někteří žadatelé vyberou dítěti zcela běžné jméno, ale přejí si obměnit jeho pravopisnou podobu například z důvodu numerologických propočtů, což má podle jejich názoru dopomoci k harmonickému vývoji osobnosti jejich potomka. Pokud však požadovaná podoba není odbornými zdroji doložena, potom na ni pozitivní posudek vystavit nemůžeme. Ilustrativním příkladem může být Kateřina se dvěma „t“ nebo se dvěma „n“. Občas se také stane, že rodiče slyší v zahraničním seriálu nějaké jméno a netuší, jak se píše. Pošlou tedy žádost o jméno, které zapíší v jeho přibližné výslovnostní podobě – to může být leckdy úsměvné.
Text: Monika Němcová Foto: Thinkstockphotos
