ALBI Blog
všechny příspěvky10 zajímavých faktů o létání, kterými ohromíte své spolucestující
06.08.2019 Čtení pro radost
Vysušený vzduch, dlouhé čekání, stres, žízeň, únavné sezení v nepohodlné pozici, nateklé končetiny i riziko trombózy. A přesto není nic krásnějšího než ten pocit, že letíte do ráje. Co všechno byste měli vědět, než se zase ocitnete ve vzduchu?
Na záchodě není možné se zamknout
Možná jste si všimli, že letušáci před vzletem a při přípravě na přistání přepnou přepínače na dveřích. To odblokuje dveře, takže ty pak mohou být kdykoli otevřeny. Takže jestli si chcete dát za letu čouda nebo se snad chcete připojit k Mílovému klubu (z anglického slangového Mile High Club), tedy k lidem, kteří už souložili na palubě, buďte si jisti, že zamknutí dveří nic neřeší.
Stmívání světel při vzletu a přistání není jen pro efekt
Dělá se to proto, aby se oči cestujících mohly přizpůsobit temnotě. Když pak zhasnou světla v případě krizové situace, lidé nebudou tak dezorientovaní.
Hrozí průšvih
Není to přímo směrnice FAA, ale většina leteckých společností má pravidlo, že pilot i druhý pilot musí jíst různé jídlo. Má se tím snížit riziko otravy. Otrava jídlem nemusí samozřejmě znamenat rovnou smrt, ale asi nechcete, aby pilot sedmtřisedmičky řídil stroj ze záchodu.
Vzduch v letadle je suchý jako na Sahaře
Jistě to znáte. Ať děláte co děláte, je vaše kůže po letu vysušená na troud a za těch pár hodin se cítíte snad o několik let starší. Za vaše vyschlé hrdlo, zhrublé jako šmirglpapír, může snížená vlhkost stlačeného vzduchu, kterým je kabina naplněna. Obyčejně jde o 20% vlhkost, což je srovnatelné s pouštním vzduchem. Podle Světové zdravotnické organizace WHO je lepší vysadit kontaktní čočky a vzít si na let raději brýle. Letecká lékařská asociace ASMA k tomu podotýká, že se naše tělo v takovém krutém prostředí zbaví za hodinu zhruba 2 deci vody. Takže přeci jen raději pijte. :-)
Lehké ženy
První letušky směly vážit maximálně 50 kilogramů, musely být svobodné a byly vyškoleny jako zdravotní sestry. Dnes je samozřejmě všechno jinak. Letěl jsem s ukrajinskými aerolinkami, kde se místní Nataša díky nadváze nemohla otočit v uličce, ani ohnout pro ubrousek. No časy se mění.
Nejvíce lidí umírá na otravu výfukovými plyny
Letecké havárie jsou v současnosti opravdu vzácné. Za rok při nich zemře méně než 1000 lidí (včetně ultralightů). Studie cambridžského MIT zjistila, že ročně umírá kvůli znečištění toxickými látkami z výfukových plynů leteckých motorů dvojnásobné množství lidí než při haváriích. Příště si tedy dobře rozmyslete, až se budete fotit s rolujícím tryskáčem na odletové ploše.
Ocas je nejbezpečnější
Letecké havárie jsou i přes problémy Boeingu 737 Max opravdu vzácné. Výrobci navíc tvrdí, že jsou všechna sedadla stejně bezpečná. Jenže podle studie, kterou si nechal připravit časopis Popular Mechanics, je to jinak. Když už by to s vámi mělo spadnout, určitě je lepší sedět co nejdál vzadu. Když se totiž vzaly v úvahu havárie za posledních 36 let, šprti sedící v prvních řadách a pracháči v byznysu jsou na tom statisticky nejhůř. Už cestující sedící poblíž ocasu mají statisticky o 40 % vyšší šanci na přežití než ti, kteří sedí v předních řadách.
Proč je jídlo v letadle tak mizerné?
Během letu vám nefunguje třetina chuťových pohárků. A nemyslíme teď neviditelnou bagetku v lowcostu. Jídlo za to tak úplně nemůže. Vaše chuťové buňky totiž v tomto tlaku vzduchu ztrácejí funkčnost a vy pak máte pocit, že je to všechno mdlé. Proto máte chuť na Bloody Mary poctivě ochucenou pepřem a solí.
Dostanou zaplaceno až ve vzduchu
Odborové svazy pilotů mají uzavřené různé kolektivní smlouvy, ale obecně řečeno, palubní personál dostane zaplaceno jen ty hodiny, kdy je letadlo ve vzduchu. Takže buďte na letušky a piloty milí, nenechávají letadlo dřepět na ranveji schválně.
Největší a nejhloupější
Největší létající stroj všech dob byla vzducholoď Zeppelin LZ-129 Hindenburg. Délkou 245 metrů byla jen o 25 metrů kratší než Titanik (jejich osudy byly mimo jiné dost podobné). Let přes Atlantik trval 2,5 dne a pasažéři si užívali nebývalý luxus v podobě teplých jídel, sprch i pianisty hrajícího na duralové piano. Na palubě nechyběla dokonce ani kuřárna. Vzhledem k tomu, že k pozdější katastrofě nacistické chlouby stačila pouhá jiskra ze statické elektřiny, bylo její vybavení evidentně až příliš sebevědomé.
Autor: Jan Strmiska Foto: Getty Images
